Ušní boltec má společný původ se žábrami ryb. Přepínače genů jsou stejné půl miliardy let
Vnější ucho člověka evolučně souvisí se žábrami ryb a mořských členovců. Máme s nimi společnou elastickou chrupavku i regulátory, které řídí přepis genů do bílkovin. Zjistil to vědecký tým pod vedením badatelů z univerzity v Jižní Karolíně.
O původu vnějšího ucha se doteď moc nevědělo. Chrupavky totiž nezkamení, nenacházíme je ve fosilních záznamech. Nový výzkum přitom dokládá, že evoluce dokáže být vynalézavá, pružná i plastická.
Čtěte také
„Umí vytáhnout z rukávu vynález, který už byl zapomenutý,“ poznamenává biolog a imunolog Jan Černý. Zmíněné know-how je na planetě velmi dobře zavedené, používá se už 500 milionů let.
Nová studie se zaměřila na původ elastické chrupavky. Zkoumala ho z molekulárního pohledu, vědci se zajímali hlavně o regulaci jejích vývojových genů.
Badatelé k tomu využili tradiční pokusné organismy, myš a rybičku, kterou známe i z akvárií, dánio pruhované. „Zapínač dánia dali do myši a ukázalo se, že je aktivní i v jejím boltci,“ vysvětluje ichtyoložka Zuzana Musilová.
Proměna čelisti v ucho
Geneticky modifikované myši s rybím vypínačem se úspěšně vyvíjely jako ostatní. Stejné regulátory vědci našli u některých žab, ještěrek, ale například i u mořského členovce ostrorepa.
Čtěte také
Autory pokusu inspiroval přírodovědec a popularizátor evoluční biologie Steven Jay Gold a jeho esej o proměně rybích dolních čelistí ve střední ucho savců.
„Už desetiletí víme, že kladívko, kovadlinka a třmínek jsou podobné kostem původních žaberních oblouků,“ dodává Musilová. To, že se souvislost s pradávnými žábrami ukázala i pro vnější ucho, považuje za fascinující.
Z čeho pochází naše vnější ucho? Jak hojné jsou mikroplasty v rybách a jejich potravě? Jak se rozmnožuje japonská rýžová rybka? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Zuzana Musilová a Jan Černý, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek.
Související
-
Rybí šupiny se můžou hodit při čištění vody nebo k předávání tajných zpráv
V rybích chovech nebo potravinářských provozech zůstává jako odpad velké množství rybích šupin. Vědci ze Singapuru hledali způsob, jak tento materiál druhotně využít.
-
Kosatky hrají divokou hru se sviňuchami, dál přitom konzumují ryby
Tichomořský klan kosatek z oblasti kolem Vancouveru a Seattlu patří k ohroženým populacím. Nová studie uvažuje o tom, proč trápí mláďata jiného druhu kytovce, sviňuchy.
-
Ryby skvěle navigují k cíli i mimo moře nebo řeku. Udávaly směr pohybu akvária na kolečkách
Izraelští neurovědci uspořádali soutěž mezi rybami v tom, jak rychle dokážou doplavat za odměnou. Pokus dělaly s karasem zlatým.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka