Vědci našli nezvyklou houbu, která potřebuje ke svému životu viry

11. leden 2018
Pithovirus sibericum - snímek z elektronového mikroskopu

Viry můžeme najít v opravdu extrémních podmínkách. Příkladem mohou být solné pláně, kde vědci nalezli nový druh nezvyklé houby Sodiomyces akalinus. O těchto houbách a virech, které je napadají, hovořil v Magazínu Leonardo rostlinný virolog Karel Petrzik z Biologického centra Akademie věd České republiky.

„V databázi DNA sekvencí můžeme najít přes 13 tisíc virů, ale jejich celkové množství neznáme, odhady hovoří o 10 milionech druhů organismů, které mohou být napadány viry,“ uvedl vědec.

Současné studie potvrzují, že viry jsou velmi starobylé organismy datovatelné do začátku života na zemi. „Virology dlouhou dobu nenapadlo, že by viry mohly být i prospěšné. Byly vždy spojovány s poškozením nebo nemocí, ale potenciálně prospěšné viry pozornosti dlouho unikaly.“


„Použili jsme několik antivirotik, abychom houbu virů zbavili. Přes dvouleté snažení se to nepodařilo... Přikláním se k tomu, že tyto viry mají v houbách neznámou funkci, která houbě přináší benefity, a pro houbu by bylo obtížné přežít, kdyby je neměla.“

„Občas virologové našli viry, kterým nemohli přiřadit žádné poškození, tak se objevily neutrální nebo skryté viry. V současné době nacházíme těchto virů více a více.“

Čeští vědci ve spolupráci s holandskými kolegy zjistili, že některé izoláty nově objevené houby Sodiomyces alkalinus obsahují cizorodé nukleové kyseliny. „Ty jsme posléze identifikovali jako houbové viry.“

V tomto bádání hraje zásadní roli spolupráce s mykology. „Museli jsme si vyměnit řadu informací, abychom dokázali tuto neobvyklou houbu pěstovat i v naší laboratoři a dělat na ní další výzkum.“

Jak vlastní houba vypadá? „Tvoří bělavé a tenké povlaky, stejně se chová na živných půdách, ale rozhodně netvoří plodnice jako třeba žampióny.“


„Sodiomyces alkalinus obývá velmi zasolené půdy s vysokým pH. Vzorky, které jsme měli k dispozici, pocházely především z Mongolska a z vysychajících solných jezer ve střední Asii a Sibiře. Houba přežívá v nejvrchnější vrstvě půdy, převážně na rostlinných zbytcích.“

Viry obsažené v těchto houbách přetrvávají po dlouhou dobu. „Byly nalezeny tři viry, známe jejich DNA sekvenci a složení genomu. Nezodpovězená zůstává otázka, jakou funkci tyto viry v této konkrétní houbě mají.“

Protože je houba zatím velmi málo prozkoumaná, mykologové v Holandsku se snaží v současnosti snaží přečíst celý genom houby a pochopit její životní cyklus.

„Možná se potom ukáže, že ty čtyři izoláty, ve kterých byly viry přítomné, jsou nějak ovlivňovány těmito viry, ale v současnosti to říct nedokážeme... Podobné viry jsme v žádné jiné houbě pocházející z těchto oblastí zatím nenašli,“ konstatoval Karel Petrzik.