Vědci zkoumají nejstarší zkamenělou houbu
Britští vědci zkoumají zatím nejstarší známou zkamenělou houbu, která žila před 440 miliony let. Dostala název Tortotubus a přispěla k rozšíření života na souš.
Na dvou malých otiscích v kameni badatelé rozpoznali houbové mycelium, vlákno, které podobně jako kořeny rostlin vytahuje z půdy živiny.
Tortotubus je nejen nejstarší zkamenělá houba, ale i nejstarší známý půdní organismus. Její vzorky se našly v 80.letech, ale až teď ji vědci dokázali zařadit.
“Je otázka, zda u sebe měla kousek něčeho zeleného,” uvažuje botanička Věra Hroudová.
V takovém případě by byla součástí lišejníků, které už tehdy zřejmě osídlily planetu spolu s řasou. Jinak se život odehrával hlavně v mořích.
Stamiliony let
Houby před stamiliony let žily prostředí nedostatku živin a přispěly k jejich koloběhu v půdě.
Rozkladem živých těl se do půdy dostal potřebný dusík a kyslík. Jen díky tomu se mohly na souši objevit rostliny nebo živočichové.
Otázkou je, co tehdy hnilo, je možné že to byly zmíněné řasy.
Pozoruhodné je i to, že se tak stará houba uchovala v podobě zkameněliny.
“Jsou to botanické Pompeje,” přibližuje situaci profesor František Vyskočil.
Z moře na souš
Nevíme přesně, kdy se život přestěhoval z moře na souš.
Vědci předpokládají, že se to stalo v prvohorách, před 500 - 450 miliony let.
“V našich tělech si i my neseme trochu moře,” doplňuje neurofyziolog Vyskočil.
Připomínkou původu pozemského života v moři je naše krevní plazma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka