Leguáni jsou zdatní cestovatelé. V pravěku se svezli z Ameriky na Fidži

Před 354 miliony let se vulkanické ostrovy, dnešní Fidži, vynořily z moře. Ostrovy tím pádem ještě nebyly obsazené, začala se tam vytvářet nová půda, rostly rostliny a začali přicházet první zvířecí kolonizátoři.

Mořeplavcům podobná trasa trvá měsíc, jak dlouho se tam plavili leguáni, není úplně jisté. „Batáty tam doplavaly za pár dnů. Je otázka, za jak dlouho tam doputoval kmen, na kterém seděl leguán,“ říká zooložka Barbora Černá Bolfíková.

Zoologové Lukáš Kratochvíl a Barbora Černá-Bolfíková, moderátorka Martina Mašková a herec Otakar Brousek|foto:Martina Mašková, Český rozhlas Plus

„Takový trosečník může založit novou evoluční linii a úplně proměnit svůj nový domov,“ upozorňuje zoolog Lukáš Kratochvíl.

Přesun leguánů představuje zatím nejdelší doloženou trasu suchozemských obratlovců v evoluční historii.

Odolní plazi

Autory studie schopnost leguánů urazit dlouhé vzdálenosti nepřekvapila až tolik. Dřívější studie prokázaly, že tato zvířata zvládnou například i tisicikilometrovou trasu ze střední Ameriky na Galapágy, kde můžou přeskakovat z ostrova na ostrov.

Čtěte také

Kvůli tradiční medicíně ubývá luskounů, pomoci může jejich genetický kód

Výhodou leguánů po příchodu na Fidži bylo, že tam ještě neměli přirozené nepřátele. Něco podobného mohli zažít zvířata i na Havaji v Tichém oceánu, která je také sopečného původu.

Vědcům při výzkumu putování leguánů pomohla kombinace dat z různých oborů, nejvíc z genetiky. „Genomy nám hodně říkají,“ vysvětluje Černá Bolfíková.

Plazům pomáhá, že dokážou poměrně dlouho hladovět. „Na ostrov doletí ptáci a netopýři, savce a obojžiivelníky většinou zabije slabá voda,“ upozorňuje Kratochvíl.

Jak zdatnými cestovateli jsou leguáni? Co pomáhá chránit louskouny? Jak pašování zvířat škodí přírodě? Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Barbora Černá Bolfíková a Lukáš Kratochvíl, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek.

Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2025.