Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů

Čtěte také

Ryby nemlčí už 150 milionů let. Jsou mezi nimi chrochtalové, kvákalové i bručouni

Už v druhohorním triasu a následující juře se třením křídla o křídlo dorozumívala opačná pohlaví, soupeřící samci, i ti, kdo chtěli varovat ostatní. V návaznosti na to se vyvíjel i sluch hmyzu a jeho predátorů. Článek o tom vyšel v odborném časopise PNAS.

„Samčí křídlo u cvrčka či kobylky je výrazně jiné než samičí,“ vysvětluje entomolog Petr Šípek. Z toho se dá podle něj usuzovat, že tyto nástroje pro tvorbu zvuku vznikly už na začátku druhohor.

„Otevírá to obrovské množství evolučních možností, zejména výběr partnera,“ doplňuje jeho profesní kolega s dlouholetou zkušeností z tropů Vojtěch Novotný.

Poslech kolenem

Význam zvuku v partnerské domluvě u hmyzu Novotný přirovnává k lidské řeči. U kobylek, cvrčků či cikád by se, podobně jako u lidí, dalo v humorné nadsázce říct, že partner partnerku takzvaně ukecá.

Kobylky mají ucho na holeni, čili poslouchají kolenem.
Petr Šípek

V téže studii vědci rozebírají, od kdy v evoluci měl pravěký hmyz ucho. Překvapilo je, že ho ve zkamenělinách našli o 50 až 100 milionů let později než zvukotvorný aparát.

„Kobylky mají ucho na holeni, poslouchají jakoby kolenem, sarančata na prvním zadečkovém článku,“ dodává Petr Šípek.

Pravěké ucho

Otázkou podle vědců zůstává, zda zatím pouze nedokážeme najít důkazy o pravěkém uchu hmyzu dřív, nebo zda zvuky v hmyzí říši v evoluci neplnily jinou funkci než dnes.

Během jednoho týdne se všechny larvy vylíhnou a v celém lese se ozývá jejich křik.
Vojtěch Novotný

„Peří ptáků, respektive jejich dinosauřích předků, také původně sloužilo jako jakýsi spacák na mláďata, teprve pak se s ním začalo létat,“ dodává příklad entomolog. Připomíná také, že existují kobylky, které se domlouvají pouze vibracemi. Křídla jim totiž zakrněla.

Kobylky a cvrčci se ozývají tak, že třou křídlem o křídlo. Kobylky levým o pravé, cvrčci naopak. Sarančata třou výstupky na holeni o první pár křídel. Ten má tvrdé, vystouplé žilky, díky kterým vznikají zvukové vibrace.

Domluva vibracemi

Také životní cyklus cikád se točí kolem zpěvu. „Během jednoho konkrétního týdne v roce se vylíhnou všechny larvy, jejich křik se ozývá v celém lese,“ popisuje situaci v tropech Vojtěch Novotný.

Čtěte také

Spokojené prase chrochtá hlubokým basem, nespokojené kvičí. Vědci zkoumali, jak se prasata projevují

Je to dáno tím, že se cikády musí sladit při hledání partnerů. Jejich různé druhy jsou pak slyšet v různou dobu. Z hlediska počasí nebo potravy a při absenci sezón v tropech by totiž mohli dospělci žít pohromadě celý rok, akustická komunikace by tím pádem nebyla moc efektivní.

Nejen v tropech, ale i v naší přírodě bývá, kromě analýzy DNA, zvuk jedinou možností, jak rozlišit různé druhy cikád. Tak se přišlo například na to, že na našem území žije cikáda známá dřív pouze z území Severní Makedonie.

Jako další příklad z české přírody uvádí entomolog louku, na níž žije sto druhů křísů, příbuzných cikád. Lidské ucho je běžně neslyší, všichni ale rozechvívají stonky trávy, a tím pádem slyší vibrace.

Jak přišly kobylky k evolučně nejstaršímu zvukovému aparátu v přírodě? Proč mravenci riskují vysoké teploty? Jak to, že chráněná území často nechrání hmyz? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Šípek, spoluúčinkuje spisovatelka Markéta Baňková.