Hmyz komunikuje zvuky déle než ptáci nebo lidé. Nejstarší housličky měla kobylka z doby dinosaurů
Vědci doložili, že zvuková komunikace u hmyzu funguje už nejméně 150 až 200 milionů let. Hmyz ji tedy používá o něco déle než obojživelníci, ptáci nebo savci. Nejstarší známý zvukový aparát, lidově nazývaný housličky, patřil druhohorním kobylkám.
Čtěte také
Už v druhohorním triasu a následující juře se třením křídla o křídlo dorozumívala opačná pohlaví, soupeřící samci, i ti, kdo chtěli varovat ostatní. V návaznosti na to se vyvíjel i sluch hmyzu a jeho predátorů. Článek o tom vyšel v odborném časopise PNAS.
„Samčí křídlo u cvrčka či kobylky je výrazně jiné než samičí,“ vysvětluje entomolog Petr Šípek. Z toho se dá podle něj usuzovat, že tyto nástroje pro tvorbu zvuku vznikly už na začátku druhohor.
„Otevírá to obrovské množství evolučních možností, zejména výběr partnera,“ doplňuje jeho profesní kolega s dlouholetou zkušeností z tropů Vojtěch Novotný.
Poslech kolenem
Význam zvuku v partnerské domluvě u hmyzu Novotný přirovnává k lidské řeči. U kobylek, cvrčků či cikád by se, podobně jako u lidí, dalo v humorné nadsázce říct, že partner partnerku takzvaně ukecá.
Kobylky mají ucho na holeni, čili poslouchají kolenem.
Petr Šípek
V téže studii vědci rozebírají, od kdy v evoluci měl pravěký hmyz ucho. Překvapilo je, že ho ve zkamenělinách našli o 50 až 100 milionů let později než zvukotvorný aparát.
„Kobylky mají ucho na holeni, poslouchají jakoby kolenem, sarančata na prvním zadečkovém článku,“ dodává Petr Šípek.
Pravěké ucho
Otázkou podle vědců zůstává, zda zatím pouze nedokážeme najít důkazy o pravěkém uchu hmyzu dřív, nebo zda zvuky v hmyzí říši v evoluci neplnily jinou funkci než dnes.
Během jednoho týdne se všechny larvy vylíhnou a v celém lese se ozývá jejich křik.
Vojtěch Novotný
„Peří ptáků, respektive jejich dinosauřích předků, také původně sloužilo jako jakýsi spacák na mláďata, teprve pak se s ním začalo létat,“ dodává příklad entomolog. Připomíná také, že existují kobylky, které se domlouvají pouze vibracemi. Křídla jim totiž zakrněla.
Kobylky a cvrčci se ozývají tak, že třou křídlem o křídlo. Kobylky levým o pravé, cvrčci naopak. Sarančata třou výstupky na holeni o první pár křídel. Ten má tvrdé, vystouplé žilky, díky kterým vznikají zvukové vibrace.
Domluva vibracemi
Také životní cyklus cikád se točí kolem zpěvu. „Během jednoho konkrétního týdne v roce se vylíhnou všechny larvy, jejich křik se ozývá v celém lese,“ popisuje situaci v tropech Vojtěch Novotný.
Čtěte také
Je to dáno tím, že se cikády musí sladit při hledání partnerů. Jejich různé druhy jsou pak slyšet v různou dobu. Z hlediska počasí nebo potravy a při absenci sezón v tropech by totiž mohli dospělci žít pohromadě celý rok, akustická komunikace by tím pádem nebyla moc efektivní.
Nejen v tropech, ale i v naší přírodě bývá, kromě analýzy DNA, zvuk jedinou možností, jak rozlišit různé druhy cikád. Tak se přišlo například na to, že na našem území žije cikáda známá dřív pouze z území Severní Makedonie.
Jako další příklad z české přírody uvádí entomolog louku, na níž žije sto druhů křísů, příbuzných cikád. Lidské ucho je běžně neslyší, všichni ale rozechvívají stonky trávy, a tím pádem slyší vibrace.
Jak přišly kobylky k evolučně nejstaršímu zvukovému aparátu v přírodě? Proč mravenci riskují vysoké teploty? Jak to, že chráněná území často nechrání hmyz? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují entomologové Vojtěch Novotný a Petr Šípek, spoluúčinkuje spisovatelka Markéta Baňková.
Související
-
Chřestýš stupňuje zvuky, čím víc se bojí nepřítele. Had se tak zdá blíž
Akustický výkon hada je podle vědců hlavně signálem strachu. Chřestýš se tak chová třeba v obavě z toho, aby ho jiná zvířata nezašlápla.
-
Americké diplomaty na Kubě trápil cvrček. Vědci to odhalili z nahrávky z ambasády
O zvucích lesa, cvrčcích, kteří strašili diplomaty, a o těžkém životě chřestýše. Debatují biologové Evžen Kůs a Fatima Cvrčková, herec Otakar Brousek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.