Šmigol: Snaha o summit, na který se Putin nedostaví, je k ničemu. Uvidíme, co s Ruskem udělá recese

„Hlavní problém je, že se nezdá, že by po summitu toužil sám Vladimir Putin. Sice dříve naznačoval, že s ním souhlasí, ale postupně si klade nejrůznější podmínky,“ připomíná historik a novinář v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „A dokud Putin není ochotný se dostavit, tak snahy o summit, který by vedl ke konci války, jsou asi celkem k ničemu.“

Čtěte také

iROZHLAS

‚Recesi bychom neměli dovolit.‘ Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku

Ke změně postoje by jej mohly donutit ekonomické problémy a narůstající nespokojenost ruské společnosti nebo i jen nejvýše postavených oligarchů, soudí Šmigol.

„Zvláště v příštím roce uvidíme, jak na tom Rusko bude, protože Mezinárodní měnový fond předpokládá, že půjde do recese. Jejich ekonomika má nejrůznější problémy a Putin by se mohl rozhodnout, že válku radši ukončí, než aby přišly nějaké problémy,“ domnívá se.

Na případné nepokoje se ale ruský režim připravuje již nyní. Nedávno byl například schválen balíček represivních zákonů, který umožní zadržovat lidi bez rozhodnutí soudu.

Čtěte také

Romancov: Nedovedu si teď představit příměří na Ukrajině. Putin nemá informace o ruské ekonomice

Mnohem nebezpečnější než nespokojenost běžných občanů by ale byla nevůle Putinových nejbližších spolupracovníků.

„Historicky je Rusko zvyklé, že změny režimů jsou skrze palácové puče. To je takový optimistický výhled, že elitě kolem Putina začne vadit, že nemůže jezdit na Západ, že jim zabavili vily a nemůžou posílat svoje děti do elitních škol,“ naznačuje novinář.

„Můžou dojít k názorů, že Putin už přesáhl svoji životnost. Ale je to hodně optimistický výhled, o kterém už se mluví tak tři roky, že by mohl nastat.“

Různé názory v USA

Nový je postoj Spojených států amerických, které nyní vystupují jako hlavní garant začátku mírových jednání. Přístup americké administrativy přesto není jednotný a v čase se velmi rychle mění.

Čtěte také

Šmigol: Snaha o summit, na který se Putin nedostaví, je k ničemu. Uvidíme, co s Ruskem udělá recese

„Američané si přikrášlují skutečnost, protože chtějí prodat své úsilí a Donalda Trumpa jako velkého mírotvůrce, který to někam směřuje. Ale i v Trumpově administrativě jsou různé frakce,“ popisuje Šmigol.

„Nejvýraznější proukrajinskou tváří je ministr zahraničí Marco Rubio, ale zároveň tam máme nejrůznější lidi, kteří tlačí na tu druhou stranu, například viceprezident J. D. Vance, který evidentně Ukrajinu nemá příliš rád.“

Konflikty mezi těmito tábory vedly například k omezení zásobování Ukrajiny nebo zákazům střílet americkými zbraněmi na ruské území.

Bránit hned na hranici

Silnou roli hrála také ruská hrozba jadernou zbraní, kvůli níž s pomocí Kyjevu otálela i administrativa Joea Bidena. Nukleární nebezpečí přitom reflektovaly i další státy.

„Kvůli válce na Ukrajině se změnila i taktika NATO. Původní plán, kdyby Rusko zaútočilo, byl, že se bude bránit dál od hranic podél zranitelných linií. Dnešní plán je, že kdyby Putin například něco zkusil v Pobaltí, je lepší bránit se hned na hranici. Protože se předpokládá, že kam Rusko dojde, to už se nikdy nezíská zpátky,“ dokládá Šmigol.

Čtěte také

Putin je posedlý Ukrajinou a věří, že ji zlomí. Evropské země musí něco obětovat, říká reportér Novák

Ráznější postup na začátku války by přitom mohl Ukrajině výrazně vylepšit pozici pro vyjednávání, kterou bude nyní budovat jen velmi těžko, neboť jí chybí jak munice, tak hlavně lidská síla.

„Není žádná zázračná zbraň, která by dokázala konflikt sama o sobě zvrátit. Jedině se dá doufat v kombinace ukrajinských útoků na ropná zařízení a energetickou infrastrukturu s tím, že se přitvrdí sankce, což je například ropné embargo,“ uzavírá Šmigol.

Proč se Trumpovi nepodařilo vyřešit válku tak rychle, jak sliboval? Uspořádá Ukrajina volby? A nenastal čas odpískat summit Putin–Zelenskyj? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Barbora Tachecí.