Putin je posedlý Ukrajinou a věří, že ji zlomí. Evropské země musí něco obětovat, říká reportér Novák

Nedotknutelnost ukrajinských hranic k roku 1991 výměnou za vzdání se jaderných zbraní garantovalo Budapešťské memorandum. Podepsali lídři Ukrajiny, Velké Británie, Spojených států a Ruska, které ho ale v roce 2014 samo porušilo anexí Krymu a invazí na Donbas.

Čtěte také

Rusové říkají, že Ukrajina odmítá mír. Vyjednávání Moskvy je ale jen sled výmluv, upozorňuje rusista

„Jeden z lídrů ruských separatistů Alexandr Borodaj později přiznal, že Rusko tehdy nebylo připraveno na totální invazi, potřebovalo ještě pár let na přípravu. Byla to taková kamufláž na to, až se Putin rozhodne Ukrajinu napadnout a zničit jako stát, což jsme viděli před třemi lety,“ přibližuje novinář.

Nyní ale na stole není nic, co by splňovalo ukrajinské bezpečnostní požadavky a zároveň to bylo přijatelné pro Rusko. To odmítá přítomnost mírových jednotek ze států NATO a požaduje omezení početního stavu ukrajinské armády i dodávek zbraní.

„Ruské vedení si stále myslí, že může Ukrajinu porazit silou. Že může dojít ke kolapsu ukrajinské obrany, podaří se jim zabrat ještě větší území a prosadit tvrdé podmínky, které se budou rovnat kapitulaci. Mám pocit, že s tímto Putin kalkuluje. Nekouká na lidské ani materiální ztráty a dospěl k názoru, že tuto opotřebovávací válku může další dva roky vést,“ zamýšlí se Novák.

Putinova posedlost

Ukrajina se prý pro Putina stala posedlostí a snaze ji dobýt a udržet pro Rusko je ochoten obětovat maximum. Nahrává mu to, že vede totalitní stát, v němž mu nehrozí žádné povstání, stávky nebo jiné projevy nespokojenosti – ekonomika přešla do válečného módu a je obtížné určit, kdy už bude válka nad jeho síly.

Čtěte také

Unesené ukrajinské děti si Rusové vybírají k adopci podle povahy nebo barvy očí, popisuje Dorazín

Ochotu vyslat na Ukrajinu vojáky v rámci mírových sil zatím deklarovaly některé státy jako Velká Británie, Francie nebo Austrálie, naopak například Polsko to odmítlo s odůvodněním, že může přijít chvíle, kdy bude s Ruskem muset bojovat samo. A Česko zatím otázku vyslání vojáků nepovažuje za aktuální.

„Pokud ale skutečně chceme záruky poskytnout a máme zájem na tom, aby se konflikt neobnovil a Rusko znovu nezaútočilo, tak tomu evropské země budou muset něco obětovat. Jak ekonomicky, tak tímto způsobem,“ zdůrazňuje Novák.

Americká administrativa je rozdělena mezi odpůrce a příznivce další pomoci Ukrajině a prezident Donald Trump mezi oběma tábory lavíruje.

„Myslím, že nebude ochotný výrazně přitvrdit sankce vůči Indii a Číně ani Ukrajině nepošle zbraně, které by změnily poměr sil. Spíš se bude spoléhat na to, že se mu podaří Putina přimět ke kompromisům, ale zároveň bude tlačit na Ukrajinu, aby se vzdala dalších území,“ soudí reportér.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.