Když válka zmrazí emoce. Mozek nemá na to, aby si trauma zařadil, říká psychiatr, který léčí vojáky

Syndrom zvaný PTSD zná vědec z osobní zkušenosti z unikátního výzkumu, do kterého zapojil vojáky z Ukrajiny. S ukrajinskými kolegy vyvíjí nové metody léčby válečných traumat založené na využití psychedelik.

Čtěte také

Dita Krausová o osvobození Bergen-Belsenu: Necítila jsem nic. Maminka mi poradila, ať jen lížu cukr

Evolučně jsme nasměrování tak, že naše jednání povede k odměně, negativním prožitkům se vyhýbáme. Válečné trauma je ale tak silné, že brání vojákům v návratu do běžného života.

„Potřebujeme emoce, aby nás to motivovalo, abychom věděli, jak se máme chovat,“ připomíná badatel.

Podle jeho zkušenosti z Ukrajiny trpí touto poruchou kolem 30 procent vojáků i uprchlíků z frontové oblasti. „Když je událost takto intenzivní, mozek nemá na to, aby ji zařadil, zůstane v něm jako izolovaný vzpomínkový balvan,“ říká Horáček.

Trauma se vojákům vrací ve spánku a snech, mnohdy pod jejich vlivem podlehnou alkoholu nebo drogám. Vědci se proto snaží, aby terapie zabrala co nejdřív, v řádu tří týdnů.

Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, moderátorka Martina Mašková, herečka Lenka Krobotová a biolog Lukáš Kratochvíl|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

Traumatizovaná vnoučata

Jiná aktuální studie založená na studiu lidí, kteří zažili v 80. letech 20. století čistky režimu Háfize Asada v Sýrii, prokázala, že válečné trauma se přenáší do dalších generací. Týká se to epigenetických značek, které určují, jak se zapínají, či vypínají některé geny.

Transgenerační přenos traumatu se v této studii podařilo prokázat u potomků žen, které zažily obléhání a etnické čistky ve městě Hamá. Tým badatelů, v němž byla i členka rodiny někdejších uprchlíků, našel stopy dramatických událostí dokonce u vnoučat přeživších.

Tento efekt je už delší dobu znám i z pokusů na zvířatech. Ty naznačují, že když zabere léčba antidepresivy nebo psychoterapie, tyto stopy, chemicky jde o metylace, můžou vymizet.

Do jaké míry prožité trauma mění lidské geny? Jak věda pomáhá válečným uprchlíkům?Co víme o zásadních životních rozhodnutích spojených s rizikem?   Moderuje Martina Mašková. Debatují neurovědec a psychiatr Jiří Horáček a evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Spoluúčinkuje herečka Lenka Krobotová.