Když válka zmrazí emoce. Mozek nemá na to, aby si trauma zařadil, říká psychiatr, který léčí vojáky

Syndrom zvaný PTSD zná vědec z osobní zkušenosti z unikátního výzkumu, do kterého zapojil vojáky z Ukrajiny. S ukrajinskými kolegy vyvíjí nové metody léčby válečných traumat založené na využití psychedelik.

Čtěte také

Dita Krausová o osvobození Bergen-Belsenu: Necítila jsem nic. Maminka mi poradila, ať jen lížu cukr

Evolučně jsme nasměrování tak, že naše jednání povede k odměně, negativním prožitkům se vyhýbáme. Válečné trauma je ale tak silné, že brání vojákům v návratu do běžného života.

„Potřebujeme emoce, aby nás to motivovalo, abychom věděli, jak se máme chovat,“ připomíná Horáček. Pacientům zůstanou jen emoce, které se týkají vzpomínky na prožité trauma. Podle jeho zkušenosti z Ukrajiny trpí touto poruchou kolem 30 procent vojáků nebo uprchlíků z frontové oblasti.

 „Když je událost takto intenzivní, mozek nemá na to, aby ji zařadil, zůstane v něm jako izolovaný vzpomínkový balvan, který se vrací ve velmi živých, intenzívních reminiscencích,“ upozorňuje.

Trauma se vojákům vrací ve spánku a snech, mnohdy pod jejich vlivem podlehnou alkoholu nebo drogám. Vědci se proto snaží, aby terapie zabrala co nejdřív, v řádu tří týdnů.

Psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, moderátorka Martina Mašková, herečka Lenka Krobotová a biolog Lukáš Kratochvíl|foto:Martina Mašková, Český rozhlas

Traumatizovaná vnoučata

Jiná aktuální studie založená na studiu lidí, kteří zažili v 80. letech 20. století čistky režimu Háfize Asada v Sýrii, prokázala, že válečné trauma se přenáší do dalších generací formou epigenetických značek, které určují, jak se zapínají, či vypínají některé geny.

Transgenerační přenos traumatu se v této studii podařilo prokázat u potomků žen, které zažily obléhání a etnické čistky ve městě Hamá. Tým badatelů, ve kterém byla i členka rodiny někdejších uprchlíků, našel stopy dramatických událostí i u vnoučat přeživších.

Tento efekt je už delší dobu znám i z pokusů na zvířatech. Experimenty na nich naznačují, že když zabere léčba antidepresivy nebo psychoterapie, tyto stopy, chemicky se jedná o metylace, můžou vymizet.

Do jaké míry prožité trauma mění lidské geny? Jak věda pomáhá válečným uprchlíkům? Co víme o zásadních životních rozhodnutích spojených s rizikem?   Moderuje Martina Mašková. Debatují neurovědec a psychiatr Jiří Horáček a evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Spoluúčinkuje herečka Lenka Krobotová.