Mastodonti, zajíci i cedr. Dva miliony let stará DNA odhalila neznámé Grónsko
Takzvaná environmentální DNA pomohla lidstvu odhalit, jak před dvěma miliony let vypadala příroda v severním Grónsku. Nejvíc vědce překvapilo, že tam tenkrát žili mastodonti. Krajinou se proháněli sobi karibu, zajíci a další zvířata, rostla tam řada bylin i stromů, u pobřeží plavali krabi a korály.
Vědci na studii oceňují už jen samotný fakt, že se týmu badatelů podařilo vypreparovat ze zmrzlé půdy DNA takového stáří. V oblasti severního Grónska pojmenované po americkém polárníkovi Robertu Edwinu Pearym zůstala vázaná v usazeninách.
Čtěte také
DNA totiž dlouho nevydrží, nelze ji obvykle uchovat. „Rozpadá se vlivem ultrafialového záření nebo teploty,“ vysvětluje polární ekoložka Marie Šabacká, která bádá v arktických oblastech. Článek o nálezu vyšel v časopise Nature.
„Vazbou na povrch sedimentu se může DNA stabilizovat,“ doplňuje její profesní kolega Jakub Žárský, rovněž s bohatou zkušeností z Arktidy. Nalezená DNA se uchovala v sedimentech pohřbených pod věčně zmrzlou půdou neboli permafrostem.
Karibu a mastodonti
Ve vztahu ke stáří planety 4,5 miliard let působí éra před 2 miliony let jako poměrně nedávná doba. Bez pokroku v metodách molekulární biologie bychom se ale nikdy o druzích, které tehdy žily, nedozvěděli.
Vůbec se nepředpokládalo, že Mastodonti žili i v Grónsku, jen v Severní Americe.
Marie Šabacká
Z osazenstva grónského lesa a pobřeží před dvěma miliony let moc nepřekvapí, že tam už tenkrát žil karibu, druh soba, který se v Grónsku vyskytuje dodnes. Proháněli se tam zajíci a další zvířata.
Největším překvapením pro vědce byli mastodonti. „Vůbec se nepředpokládalo, že žili v Grónsku, jen v Severní Americe,“ podotýká Marie Šabacká.Připomíná, že ze stejné doby známe z Afriky už i kosterní pozůstatky lovců a sběračů druhu Homo erectus, v Grónsku nejspíš ještě lidé nežili.
Zbytky chlupů
Než vědci uspěli, pokusili se vícekrát odebrat a vyhodnotit vzorky environmentální DNA. „Vždy, když se objevila nová metodika, zkoušeli to znovu a znovu,“ líčí situaci Jakub Žárský.
V severním Grónsku se vyskytoval například i cedr známý dnes ze Středomoří. Bylo tam nejméně o 10 stupňů víc než dnes.
Podle něj jsou metody odběru a rozboru DNA dnes už tak kvalitní, že mnohdy stačí malé fragmenty. V případě rostlin zbytky dřeva, kořenů nebo pylu, u živočichů třeba zbytky chlupů.
Určení druhů podle environmentální DNA není úplně stoprocentní. Postačí ale jako dobré vodítko. „Zjistíme, kdo je nejbližší příbuzný,“ doplňuje Žárský.
Topol a cedr
Vedle topolu, stromu mírného pásma, v severním Grónsku rostl například i cedr známý dnes hlavně ze Středomoří. Bylo tam totiž nejméně o 10 stupňů víc než v současnosti.
Čtěte také
„Mohl to být příbuzný současného cedru, který známe ze sušších oblastí hor,“ říká Jakub Žárský.
Tehdejší situace v polárních oblastech nemá v současné přírodě obdoby. „Klima tam pro život bylo příznivé, ale zároveň tam byl režim polárního dne a noci,“ dodává přírodovědec.
Ještě delší přežití environmentální DNA by podle něj připadalo v úvahu, pokud by živé buňky uvízly v antarktickém ledovém štítu. To by ale byly jen mikroby.
Jak vypadala příroda v Grónsku před dvěma miliony let? Kolik mikrobů uniká do řek, jezer a fjordů při tání ledovců? Mohly by sinice pomoci člověku osídlit Měsíc nebo Mars? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují polární ekologové Marie Šabacká a Jakub Žárský, spoluúčinkuje herec a režisér Ondřej Kepka.
Související
-
Motorem evoluce člověka může být i klimatická změna. Ukázaly to vrty v zaniklých etiopských jezerech
Výkyvy klimatu v Africe souvisejí s klíčovými fázemi evoluce člověka. Došel k tomu mezinárodní tým vědců při výzkumu usazenin ze zaniklých jezer v jižní Etiopii.
-
Jurský park? Geny raného dinosaura z Afriky by se daly vyzkoušet na slepici
Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Měl dlouhý krk a byl poměrně malý.
-
V severní Číně se našla neznámá pravěká kultura. Lidé tam hojně užívali okrovou barvu
Moderní člověk, Homo sapiens, přišel do severní Číny asi před 40 tisíci lety. Tým antropologů dokázal, že tam lidé pomalovávali kamenné nástroje dvěma druhy okru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.