Šimpanzi dokážou sladit krok. Schopnost společné akce přispěla k evolučnímu úspěchu člověka
Nová studie vědců z Vídně a St Andrews dokládá, že když jdou šimpanzi vedle sebe, dokážou sladit krok, podobně jako lidé. Umění dělat věci společně se stalo jedním z důvodů úspěchu člověka jako druhu.
Už dříve se vědělo, že šimpanzi se dokážou spojit při některých činnostech, třeba tahat společně za provaz, aby získali potravu. Dokázali by ale spolu šimpanzi tancovat nebo hrát fotbal?
Význam v evoluci mělo nejspíš i zdánlivě obyčejné zívání.
„Tanec by nebyl tak složitý,“ usmívá se evoluční biolog Lukáš Kratochvíl. Za důležitější však považuje to, že šimpanzi se už dokázali spojit i při jiných aktivitách, než je společná zábava.
Lov opic
„Loví spolu opice,“ uvádí příklad Kratochvíl. Podotýká, že to bývá koordinovaná akce, lidoopi se potřebují dobře domluvit na tom, ze které strany kdo obklíčí lovené zvíře.
Čtěte také
Během pokusů v šimpanzí rezervaci v Zambii spolu zvládly korzovat samice i samci různého věku. Více se to projevilo u těch, kteří byli podobně vysocí.
„Nevíme, jakou výhodu jim přináší, když spolu synchronizují krok,“ připouští Kratochvíl.
Koneckonců to nevíme ani my sami o sobě.
Společné zívání
Jedno z možných vysvětlení by se nabízelo v případě párového vztahu. „Chceme si povídat a mít hlavu ve stejné hladině,“ poznamenává imunolog Jan Černý.
Čtěte také
Výsledkem je v tomto případě výlev endorfinů a udržování vztahů k smečce.
Jiným příkladem synchronizace je menstruace žen. A význam v evoluci mělo nejspíš i zdánlivě obyčejné zívání.
„Ani lidé nevědí, proč zívají sobě blízcí,“ míní Černý. Připomíná, že to dělají třeba i psi, což se interpretuje jako výraz emoční sounáležitosti.
Jak korzují šimpanzi? Co ovlivňuje barvu severoamerických vlků? Čím je zajímavá zkamenělina zubaté ryby z prvohor? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují biologové Lukáš Kratochvíl a Jan Černý, spoluúčinkuje herec a režisér Lumír Olšovský. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
U šimpanzů existují kulturní rozdíly při lovu termitů
Různé tlupy šimpanzů ve volné přírodě loví termity svým vlastním, unikátním způsobem. Zjistili to němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka.
-
Pro extrémně silného a cholerického šimpanze není problém utrhnout člověku část těla
Šimpanzi učenliví vypadají jako přátelská a roztomilá zvířata. Pokud se jim ale kdokoliv znelíbí, nemusí to pro něj skončit dobře.
-
Šimpanz brouzdající po Instagramu vědce nepřekvapil. V přírodě lidoopi používají deštníky i kladiva
Video, ve kterém šimpanzice Sugriva ovládá chytrý telefon a prohlíží si v něm fotografie a videa na Instagramu, se před pár dny stalo hitem internetu. Odborníky ale...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
