U šimpanzů existují kulturní rozdíly při lovu termitů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šimpanz

Různé tlupy šimpanzů ve volné přírodě loví termity svým vlastním, unikátním způsobem. Zjistili to němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka. K vybírání termitišť šimpanzi používají třeba klacíky a mladá zvířata se učí používat nástroje po vzoru dospělých.

Způsob a výuku toho, jak se klacík strká do termitiště, vědci označují za kulturní znak. U šimpanzů zaznamenali nejméně 38 způsobů lovu. Různé tlupy totiž různě kombinovaly nástroje i polohu těla. V Gabonu šimpanzi při něm leží na boku, v Kamerunu si podpírají lokty a v Kongu sedí.

„Kultura, jak bych řekl s Robertem Merlem, není výlučná vlastnost člověka, minimálně příbuzní šimpanzi mají vlastní kulturní znaky. A nejde jen o lov termitů,“ podotýká s odkazem na známého francouzského spisovatele, entomolog a odborník na sociální hmyz Jan Šobotník. 

Kartáč a vojáci

Šimpanz je všežravec, konzumuje leccos. Od různých částí rostlin až po středně velké obratlovce. Termiti jsou ale pravidelnou součástí jeho jídelníčku, jak potvrzuje studie, který vyšla v časopise Nature Human Behaviour.

Ve výzkumné oblasti La Belgique na východě Kamerunu, si například šimpanzi udělali z klacíku dlouhý kartáč. „Zvýšili šanci, že na něm termití voják zůstane zakousnutý, a šimpanz si ho potom úspěšně vloží do úst,” vysvětluje v pořadu Laboratoř Šobotník, který v Kamerunu rovněž bádá.

Upozorňuje, že šimpanzi loví převážně termity rodu Macrothermes, jedny z největších na světě, a že to zvláště u mláďat bývá riskantní akce: „Termití vojáci můžou být 2,5 cm dlouzí. Kusadla vypadají tak trochu jako manikúrní nůžky,” popisuje vědec.

Učení nápodobou

Různé šimpanzí tlupy se podle autorů studie učí používat k lovu termitů různé typy nástrojů: krátké i delší klacíky, ba i tenká stébla. Schopnost to zvládnout v mládí je ve volné přírodě důležitá pro přežití, dospělý šimpanz se učit nedokáže.

„Můžeme si to představit tak, že před dávnými a dávnými dobami přišel šimpanzí Einstein, který zjistil, že se tímto způsobem dají lovit termiti,” směje se entomolog.

Termiti druhu Nasutitermes, Mexiko

Starší studie z Konga ukázala, že mladé šimpanze učí matky. Tuto úlohu můžou plnit ale i další příbuzní: „Dělají to tak, jak se to naučili od svých rodičů, tet a sester v dětství,” říká. 

Jiný dřívější výzkum z Tanzánie z národního parku Gombe, odhalil rozdíly v učení mezi pohlavími. Mladé samičky dokázaly použít vhodný nástroj i vhodné místo v termitišti o 27 měsíců dřív než samečci.

Starší šimpanzi předávají mladším i další dovednosti. Třeba jim ukazují, jak rozbít tvrdé skořápky kamenem. „Na tvrdé ořechy potřebují kámen, na měkčí jim stačí klacek,” vykládá vědec s tím, že s postupem generací přišly na řadu i zlepšováky.

Termití kusadla

Součástí práce Jana Šobotníka jsou obrané mechanismy termitů. Jak přiznává, když s kolegy v terénu narazí na druh termita, který dřív neznal, zkouší jeho kusadla sám na sobě.

„Afričtí termiti Macrothermes nebo jihoamerický rod Synthermes patří k největším. Druhý pokus by už raději vynechal,” připouští entomolog. Také šimpanzi vědí, že není radno strkat ruce do termitiště, jenže navíc termity konzumují.

„I na to musí být triky a než se to naučí, tak se obávám, že to může hodně bolet,” upozorňuje Šobotník „Musí termitům rozkousnout a rozžvýkat hlavu dřív, než se stane neštěstí.”

Den se šimpanzi

Vědec dodává, že výzkum potravních zvyklostí šimpanzů ve volné přírodě vždy znamená velké úsilí. Jeho kolegové musí pracovat v celotělním obleku a nosit dýchací masky, aby šimpanzům nepředali lidské nemoci.

„Celý den jsou s tlupou, která už je na ně zvyklá. Už jen proces zvykání je dlouhodobá záležitost,” líčí situaci Šobotník. Badatelé musí provázet svou skupinu šimpanzů vždy do postavení nočního hnízda a ráno s ní být znovu od rozbřesku, aby se jim neztratila.

Celý pořad Martiny Maškové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související