Barevným ptákům častěji hrozí vyhynutí, zjistili vědci

5. listopad 2022

Krása může být pro ptáky přítěž. Pěvcům, kteří mají výrazné nebo unikátní zbarvení, častěji hrozí vyhynutí než ostatním. A častěji se s nimi obchoduje. Plyne to ze studie na téměř 500 ptačích, převážně tropických druhů.

Čtěte také

„Lidem se líbí barevní ptáci, kteří hezky zpívají, a ti jsou pak ohroženi lovem více, než ptáci, které Angličané nazývají univerzálním hnědým ptákem,“ říká ornitolog a ekolog Ondřej Sedláček. Z nenápadných ptáků je ohrožen například slavík kvůli kráse zpěvu.

V tropech žije totiž většina světových ptáků s pestrými barvami. Řada obyvatel tropů má ptáky doma, obvykle jsou také barevní. „Afričané pořád na vesnicích využívají bush meat, jakýkoliv zdroj lesa k obživě,“ vysvětluje David Hořák.

Pytláci a papoušek

Řada ptáků se stává obětí pytláků a pašeráků. Například papoušek žako se ve velkém exportuje z Afriky do Evropy či Ameriky. „Papoušek nezpívá ani není moc barevný, ale je chytrý,“ říká Hořák. Můžeme ho najít i jako domácího mazlíčka v chudinských čtvrtích.

Samice jsou tlačené k nenápadnosti, aby predátor neměl takovou šanci.
David Hořák

Dalším důvodem ohrožení ptáků v tropech jsou fetiše. „Například turakové mají červená pera, která jsou nositelem váženosti,“ podotýká Ondřej Sedláček. Oba vědci dlouhodobě jezdí do Afriky, kde se věnují mimo jiné monitoringu ptáků.

Nenápadné samice

Na zbarvení ptáků v evoluci se podílí přírodní i pohlavní výběr. V našich zeměpisných šířkách jsou mnohdy samci hezčí a lépe zpívají.

„Samice jsou tlačené k nenápadnosti, aby predátor neměl takovou šanci,“ připomíná David Hořák. Naopak v tropech je daleko častější, že jsou barevnější i samice.

Čtěte také

Jako příklad atraktivního ptáka z naší, středoevropské přírody, vědec uvádí vlhu pestrou. Ta svůj dávný původ z tropů dokládá tím, že samce a samici těžko rozpoznáte.

 „To se stává u řady ptáků, včetně pěvců, souvisí to se stylem života,“ dodává vědec. Zajímavostí u vlhy pestré je i to, že samec a samice spolu zůstávají většinu života.

Souvislosti barev a ohrožení ptáků rozebírá nová studie v časopise Current Biology.

Co dělají ptáci, když nejsou doma? Jsou vlaštovky, kukačky nebo rákosníci naši, středoevropští, když půlku života tráví na jiném kontinentě? Jak se vědci dokážou napojit na jejich trasy? Co jsme se dozvěděli o migrujících ptácích z nejnovějších studií? Poslechněte si celý speciál pořadu Laboratoř, který jsme vysílali z Kampusu Hybernská, debatovali přírodovědci Ondřej Sedláček a David Hořák, spoluúčinkovala herečka Petra Hobzová.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.