Urbanizace má zásadní vliv na rostliny. Jetel ve městech ztrácí chemickou obranu
Člověk zásadním způsobem ovlivňuje evoluci rostlin. V časopise Science vyšla studie, která to ilustruje na běžné rostlince luk i okrajů silnic, jeteli plazivém. Vědci z celého světa ho nasbírali přes 110 tisíc vzorků ze 160 měst na šesti kontinentech. Zjistili, že tento druh jetele ve městech ztrácí geny pro chemickou obranu.
Čtěte také
Rostliny komunikují chemicky. Nezávisle na tom, jakého jsou druhu.
„Obstarávají to univerzální chemikálie,“ říká rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková.
Je zřejmé, že urbanizace ovlivňuje růst rostlin a jejich schopnost odolávat nepříznivým podmínkám. V tomto případě chtěli badatelé vystopovat konkrétní geny, na nichž to budou moci ilustrovat.
Obrana jedem
Vědci zjišťovali, jak se liší populace jetele ve městě a na předměstí. Hledali dvojice genů, které jsou variabilní a ovlivňují schopnost bránit se býložravcům.
Čtěte také
Ohrožená rostlina na rozdíl od zvířete v nebezpečí, nemůže utéct. Jetel plazivý se brání tím, že vypouští jed – kyanovodík.
„Tyto látky se uvolňují při poškození rostlinného pletiva,“ říká rostlinný genetik Aleš Pečinka.
Některé jetele zmíněné příslušné dva geny mají a jiné ne. Ze studie vyplynulo, že jetel ve městech, bez ohledu na lokalitu, kyanovodík produkuje méně často.
Čtěte také
„Ve městě ,se pasou‘ jen křovinořezy a sekačky – a ty chemií nezabijete,“ říká s nadsázkou Aleš Pečinka.
„Ve městech je méně tlaku od predátorů,“ domnívá se vědkyně. Ztráta jedovaté obrany podle ní koresponduje tím, že v městském prostředí je zpravidla mnohem větší sucho, než jinde.
Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu člověka na jetel, zavlažování půdy v Saúdské Arábii a o lekci pro farmáře z mokřadů. Debatují rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková, rostlinný genetik Aleš Pečinka a herec Martin Preiss. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Vědci popsali královský feromon gigantické sršně mandarínské. Ničí včelstva
Entomologové z Číny a Spojených států našli způsob, jak chytat největší druh sršně na světě. Lákají její samečky na královský feromon.
-
Pod ledem v Antarktidě se našly desítky milionů ryb. Mají průsvitná těla a bílou krev
500 metrů pod antarktickým ledem výzkumníci z německého ledoborce Polarstern objevili zatím největší kolonii ryb na světě.
-
Vědci umí odebrat DNA z ovzduší. Můžou tím přispět k ochraně druhů
Dva vědecké týmy odebraly DNA ze vzduchu v zoologických zahradách. Podařilo se jim tak určit řadu zvířat, která tam žijí, jejich potravu i zvířata z okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
