Kreslím hned brzy ráno – a většinou nahý, přiznává výtvarník Lukáš Musil
„Práce na velkoformátových obrazech je atletika. Jde o pobíhání okolo, a když s tím obrazem zápasím, trošku tančím. Je to jakýsi stav transu – a když se pak po pár hodinách proberu, zjistím, že jsem úplně zpocený a naběháno mám asi kilometry,“ popisuje výtvarník Lukáš Musil. Dřív byl hodně známý díky svému umění tetování, říkal si Musa, ale i jako hokejový gólman Slávie.
Teď se pustil hlavně do pláten velkých rozměrů, a miluje svobodu tvůrce bez omezování vnějšími vlivy. „V procesu tvoření se mnou není žádná řeč,“ potvrzuje výtvarník Musil.
Čtěte také
„Když se vrátím k hokeji – rodiče dodnes vzpomínají, že jsem v den zápasu vůbec nemluvil. Ani slovo. Zřejmě šlo o nějakou koncentraci, kterou člověk v sobě střádá, a pak možná přichází i katarze – ale ta není euforická, spíš jde o zhmotnění něčeho neviditelného, něčeho, co se nedá úplně definovat.“
„Kreslím hodně brzo ráno. Je to první činnost, kterou dělám. Většinou jsem u toho nahý, abych byl bez nánosů nejen mentálních, ale i fyzických. Jen si občas uvařím kafe,“ přiznává.
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové. Lukáš Musil bude mluvit i o tom, jak lidské tělo vnímá jako jeskyni pro duši, o tetování a rituálech, nebo o tom, jakou sílu měla značka Musa a jakou sílu má značka Lukáš Musil.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
