Chci být stále „pánem situace“. To je ten můj perfekcionismus, přiznává známý výtvarník Patrik Hábl

5. srpen 2024

„Když pracuji, není se mnou příliš řeč. Jsem v jakémsi stavu beztíže až nevědomí. Nedokážu s nikým komunikovat a do toho malovat, jen se plně soustředím,“ říká v Hovorech výtvarník Patrik Hábl. Jeho díla jsou jedním slovem monumentální. Spotřebuje při nich až kilometry látek , klidně hektolitry barev. Jeho díla tak vyžadují prostor – třeba 400 metrů čtverečních pražské magistrály, anebo bývalý jezuitský kostel Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích.

Jít divákovi naproti, ale nepodbízet se, tak to je podle výtvarníka Hábla asi to nejzásadnější. „Většinou člověk dělá ,věci‘ sám pro sebe – výstavy, instalace apod. –, ale zároveň myslí na diváka. Je důležité, aby se s ním ztotožnil,“ uvažuje.

Malíř Patrik Hábl při práci

„Je důležité najít tu správnou hranici, a to i s tou mou ,diagnózou‘ perfekcionisty,“ naznačuje výtvarník.

S tím, že všechno musí být tip-top, Hábl narazil například v Itálii. „Italové jsou uvolněnější, takže mi pořád říkali: ,Patricio, já už bych to nechal, je to dobré – a hlavně nespadni z těch štaflí.‘ Ale já to prostě dodělat musel,“ vzpomíná.

„Stejné mi často říká i manželka, tedy s dodatkem, že se ze mne zblázní. Já ale chci být stále pánem situace. Trošku si tak člověk hraje na Boha, tokové to ,být neustále řidičem autobusu‘, a to je samozřejmě nebezpečné. I to je ta moje diagnóza, prostě musím na sobě dál ještě pracovat,“ říká.

Patrik Hábl: Depositum

Umělecky často spolupracuje s manželkou, architektkou a urbanistkou Beatou Háblovou. „Mezi námi jsou třecí plochy. Je to křehké asi tak, jako chůze po zamrzlém jezeře, takže musíme našlapovat opatrně,“ naznačuje.

Patrik Hábl: Jantarová stezka

„Člověk musí hodně ,empatizovat‘, musí s druhým tu věc sdílet, musí komunikovat. Může se stát, že dojde k míjení, takže je pak důležité najít to správné řešení a dělat ústupky. Ale je to hodně jiné, než když pracuji s někým, s kým nežiji v jedné domácnosti,“ dodává s tím, že se v mnohém oba naopak skvěle doplňují.

V Hovorech se dozvíte, jakou cenu mají jeho díla na trhu, nebo proč se přestal trápit, když se některá jeho díla v aukcích neprodají. Také se dozvíte, proč má ateliér v bývalém bazénu, proč pomaloval pražskou magistrálu a prozradí i to, proč si vybral techniku vytrhávání plátna. Ptá se Naděžda Hávová.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.