Na obálce knihy by se měli ilustrátor i grafik shodnout. Pak dopadne dobře, myslí si ilustrátorka Logosová

4. listopad 2024

„Text, který pak ilustruji, čtu dohromady klidně i pětkrát šestkrát. A úplně naposledy ještě před ukončením celé práce – to proto, aby tam nebyla nějaká zásadní chyba,“ přiznává oceňovaná ilustrátorka Nikola Logosová. Ilustruje knihy pro děti i dospělé, má nejedno ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha, kreslí i pro časopisy, dělá plakáty.

Číst stejný text pořád dokola jí prý nepřestává bavit. „Pokaždé totiž přemýšlím nad ilustracemi trošku jinak, pokaždé to vidím trochu jinak. Ale spíš to celé analyzují, než že bych se soustředila na literární kvalitu textu. Nejzásadnější je to ale poprvé, protože si hned představuji, jak by ilustrace mohla vypadat. A taky tak, jak si to napoprvé představím, to většinou i udělám,“ přiznává v pořadu Hovory.

Čtěte také

„Kdy poznám, že už musím s kresbou končit, kdy je všechno hotové? Jednoduše, když se blíží deadline odevzdání knihy,“ říká s úsměvem.

„Pokud mi ale pošlou rukopis, kterým si úplně nejsem jistá, hodně přemýšlím – a když mě to nebaví, do ilustrace se ani nepustím,“ zdůrazňuje Logosová. Samostatnou kapitolou je pak podle ilustrátorky samotná obálky knihy.

„Někteří nakladatelé mají pocit, že obálka je víc věc grafika, někteří jiní vědí – a to je podle mě ta lepší cesta –, že se musí shodnout ilustrátor i grafik. Pak to totiž dopadne nejlíp,“ uzavírá.

Poslechněte si celé Hovory. Dozvíte se, že se k výtvarnému umění dostala přes autorskou originální keramiku Maříž. Naděžda Hávová se zeptá, jestli musí být ilustrátor i knihomol, nebo jestli a jak se dá poznat, co nakreslil člověk a co umělá inteligence.

 

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související