Digitální závislost? Dotýkejte se hlíny, je to léčebné, radí psychiatr a adiktolog Kmoch

21. říjen 2024

„Jsou pravidla, která by se měla v rodině určit a dodržovat, například společný čas strávený bez mobilů. Propaguji večeře bez digitálních technologií. A když se to naučí rodiče, můžou to vzít za své i děti,“ říká psychiatr a adiktolog Vladimír Kmoch. Co pak považuje dokonce za ohrožení zdraví teenagerů, je noc, případně pozdní večer s mobilem. Má i rady, jak začít s terapií přírodou. 

„Hlavně u teenagerů má spánek zásadní roli. Ukazuje se, že to, co naspí do půlnoci, má vliv i na jejich výšku. Protože růstový hormon se vyplavuje jen do půlnoci. Jde i o kvalitu spánku, která zas souvisí s melatoninem, potom i s imunitou, také s kapacitou paměti, s koncentrací na látku druhý den ve škole atd.“

Čtěte také

„Takže si digitální zdraví můžete udržet v případě, že budete dobře spát, snažit se mít večeři bez mobilů. A přestože se děti obtížně obejdou bez obrazovek při vzdělávání, přesto platí, že by děti do 12 let věku měly u digitálních technologií za den trávit maximálně dvě hodiny,“ vypočítává psychiatr. Jinak jim hrozí obezita, poruchy zraku a další choroby. 

Dřív se uvádělo, že dívky tráví víc času na různých sociálních sítích, chlapci pak častěji hrají online hry – ale i ty už stále víc připomínají sociální sítě. „Teď se ukazuje, že dívky, které hrají víc online hry, mají větší a závažnější dopady na duševní zdraví,“ říká. 

Když to pak psychiatr shrnuje, tvrdí, že dopady digitálních technologií jsou vidět v rostoucím množství sebepoškozování, je víc úzkostí, depresí a roste i dětská nespavost. 

Dotýkejte se hlíny

Psychiatr a adiktolog Vladimír Kmoch se také věnuje terapii přírodou. Když člověku není dobře na duši, jeho trable mohou léčit zvířata a rostliny. „Projít se zahradou je vždy dobré – je to forma prevence, nemusí jít hned o léčbu,“ vysvětluje.

Čtěte také

„Ideální je se třeba začít starat o záhon s mrkví, protože tam máte i fyzickou aktivitu. Jednou jsme zjišťovali, jaká fyzická aktivita v zahradě je ta největší, tedy pokud jde o množství vydané energie. A rytí záhonů je skvělé, ještě lepší je přehazování kompostu.“

„Už jen to ponoření rukou do hlíny je skvělé. Protože tam máte množství senzorických vjemů, tedy vedle vizuálních a audio vjemů ze samotné přírody. Dotýkat se hlíny je prostě léčebné, navíc máte kontakt s obrovským množstvím mikroorganismů. Říká se, že v jedné hrsti zeminy je víc organismů než lidí na celé planetě. Takže to je obrovský vesmír, který máte v ruce.“ 

A když nemáte možnost jít na zahradu, stačí podle psychiatra jen truhlík na balkoně, nebo květináč na okně. To už si ale poslechněte v audiozáznamu rozhovoru v pořadu Hovory, ptá se Naděžda Hávová.

autoři: Naděžda Hávová , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.