Jako průmyslová revoluce. Odklon od fosilních paliv je možný, vyzývají experti Jirušek a Přibyla
Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Musíme zapracovat na bezpečnosti a zvýšit svou obranyschopnost, zní mnohdy ve veřejném prostoru. Výzvy pandemie vystřídala ruská agrese a bezpečnost se tak častěji skloňuje v souvislosti s fyzickou obranou.
Čtěte také
Bezpečnostním zájmům musí podle premiéra Petra Fialy (ODS) ustoupit dekarbonizace a odstup od fosilních paliv. Dánský eurokomisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen naopak nedávno zdůraznil, že pro Evropu je klíčové odpoutat se od závislosti na dovozu fosilních paliv a začít využívat vlastní energii.
„Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, tak se zbavíme závislosti na dovozu fosilních paliv ze zemí, které je mohou zneužít jako politickou páku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Jirušek.
Zatímco hrozba, že Rusko zaútočí na další evropskou zemi může představovat bezprostřední problém v řádu několika let, odklon od fosilních paliv bude probíhat mnohem déle. „To ale zároveň neznamená, že musí být v rozporu,“ poukazuje.
Česko za ropu ročně zaplatí 80 až 100 miliard korun, tedy zhruba jedno procento HDP. „Jedno procento HDP posíláme do zemí, které nám dávají ropu, a odtéká odsud. Jsme na nich závislí, na tom, co udělají a jak na nás budou tlačit,“ upozorňuje Přibyla.
„Naprosto logický krok pro prosperitu, ale i energetickou bezpečnost země je se z této závislosti vymanit. Zejména tehdy, když technologicky můžeme,“ zdůrazňuje.
Nižší emise
Proměna energetiky je klíčová i pro dekarbonizaci neboli snížení emisí. Tři čtvrtiny emisí v Česku pochází z výroby elektřiny, tepla a spalování fosilních paliv pro tyto účely.
Čtěte také
„Kdyby žádní Češi nelítali ani nejedli maso, tak sníží emise asi o čtyři procenta. To je malinko,“ objasňuje Přibyla. Naopak až o 65 procent se emise můžou snížit díky energetickým úsporám a elektrifikaci, vysvětluje.
„Dekarbonizace je technologicky možná,“ poukazuje. „V principu je možné se současnými technologiemi vybudovat svět, který bude mít desetinové, nebo dokonce nulové emise.“
Jako průmyslová revoluce
Odklon od fosilních paliv posílí bezpečnost, ale bude pro společnost znamenat i výraznou změnu. Demokratizace výroby elektrické energie představuje také velké náklady na infrastrukturu, upozorňuje Jirušek.
Čtěte také
„Odklon od fosilních paliv je v podstatě průmyslová revoluce,“ přirovnává. „Není to jen o tom, že začneme místo tankovací pistole dávat nabíječku s kabelem. Je to i změna výroby a spotřeby energie.“
„Jako když stát budoval železnice a musel do toho nainvestovat spoustu peněz,“ doplňuje Přibyla a pokračuje v komplexním příkladu průmyslové revoluce.
„To bylo 19. století, když se rozvíjela železniční síť. A jak jsme rádi, že tady je,“ konstatuje Přibyla a vyzývá:
„Pojďme se zamyslet nad tím, co opravdu chceme. Dlouhodobá bezpečnost, dlouhodobá klimatická bezpečnost, dlouhodobá energetická bezpečnost a dlouhodobé směřování. Ono nás to bude něco stát, ono to nebude nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to.“
Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
