Srážek je stejně, ale kvůli globálnímu oteplování se vypařují. Pomoci by mohl výbuch supervulkánu, říká expert

V povodí Berounky a Ohře se už začínají objevovat známky hydrologického sucha, kdy klesají zásoby spodní vody a hladiny řek. „Něco podobného současné době registrujeme v záznamech z kronik kolem roku 1540, kdy ve větších tocích netekla prakticky žádná voda, protože několik měsíců nepršelo,“ uvádí s tím, že díky přehradám nám vysychání toků zatím nehrozí.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Sucho v Itálii

Během letošního relativně deštivého jara se sice na většině území s výjimkou severozápadních Čech hladina spodních vod doplnila, kvůli nynějším vysokým teplotám a nedostatku srážek nyní ale znovu klesá.

Podle Možného sucho souvisí s globální změnou klimatu. Srážek je i přes krátkodobé výkyvy v celoročním průměru stále přibližně stejně, kvůli zvyšujícím se teplotám ale roste výpar a období sucha jsou tak častější než dříve.

V boji se suchem je prý třeba lépe hospodařit s vodou a zadržovat ji v krajině. V minulosti byl přitom cílem opak a zamokřené půdy se vysušovaly prostřednictvím meliorací, které sám Možný na vysoké škole studoval.

„Lidé vždy reagovali na situaci, která nastala. V minulosti jsme měli více vodních ploch a až poté, co v 17. a 18. století začaly převládat vlhčí roky, tak se některé nádrže vysušovaly. Kvůli změně klimatu se vracíme k tomu, že se tu síť zase snažíme obnovit a vodu v krajině zadržet,“ konstatuje.

Změny v zemědělství

Dlouhodobější opětovný vzestup hladiny spodních vod nelze podle Možného očekávat, byť krátkodobě se může objevit větší množství srážek nebo i povodně. „Z dlouhodobého hlediska by to musela být nějaká velká změna, například výbuch nějakého supervulkánu, který by nám změnil počasí na dva tři roky. Pak bychom mohli zažít i vlhčí roky,“ vysvětluje.

Čtěte také

Z českých polí ročně odtečou v přepočtu asi dva miliony sklápěcích tatrovek zemědělské půdy. Přicházíme o to, na čem je budoucnost našeho zemědělství založena, varuje analytik Kotecký

Zemědělci musí na sucho reagovat například pěstováním vůči suchu odolnějších plodin a změnou způsobu obdělávání půdy. Problém ale Možný vidí v tom, že málokterý zemědělec je i vlastníkem půdy.

„Dělají krátkodobá opatření, ale na ta dlouhodobější potřebují souhlas vlastníka. A ne každý se smíří s tím, že se na jeho pozemku vybuduje mokřina nebo provedou jiné úpravy, které jsou důležité z hlediska celku,“ poznamenává s tím, že jedinou možností je vlastníky kompenzovat.

Akademické studie se prý ale daří uvádět do praxe, příkladem je třeba pěstování chmele: „Před 15 lety jsme ukazovali, že se budou měnit výnosy a kvalita chmele a je na to třeba v předstihu reagovat budováním závlah i umístěním do více zastíněných lokalit. Z počátku jsme se setkávali s neporozuměním, ale situace se hodně změnila a dnes vidíme, že se pěstování přesunulo do těchto poloh, kde jsou zisky větší,“ uzavírá expert.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.