Marek Hudema: Globální oteplování se nedaří zastavit

Nejprve se ukázalo, že podle evropské klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětová teplota o více než dva stupně překročila průměr z let 1850 až 1950. Jde sice jen o jeden den, ale ukazuje to, jak extrémně vysoké teploty v tomto roce svět zažívá.

Následně pak z jiných dat čerpající zpráva Organizace spojených národů uvedla, že i přes stávající klimatická opatření se Země do roku 2100 k oteplí o tři stupně celsia oproti předprůmyslové epoše. Přitom za „bezpečné“ pro planetu se považuje oteplení do dvou stupňů celsia.

Čtěte také

Studenti stávkují za klima. Zbývá nám šest let, než se klima začne zásadně měnit, varuje klimatolog

Ukazuje to, že emise skleníkových plynů, které oteplují atmosféru a tím mění klima, rychle rostou. Situace je navíc horší, než se zdá. Zpráva OSN totiž mluví o přijatých opatření. Mnohá z nich ale nedojdou naplnění nebo přijdou později, než se plánuje.

Tak to zřejmě dopadne i s ambiciózním Zeleným údělem Evropské unie, který má vytvořit do roku 2050 klimaticky neutrální Evropu. Zatím s tím nechce skoro nikdo nic dělat. Naopak, celosvětově sílí odpor voličů proti různým zeleným opatřením. Což se lidstvu nakonec vymstí.

Geoinženýring

Přibude případů extrémního počasí, tornád, záplav a stoupnou hladiny oceánů. Některá území budu jen těžko obyvatelná a voliči začnou tlačit na politiky, aby něco udělali. Rychle. Jenže emise nelze snížit na nulu z roku na rok a ani to by nepomohlo. Může se tak stát, že jedinou možností bude tak zvaný geoinženýring, tedy umělé řízení klimatu.

Ochlazování planety. Například můžeme začít rozprašovat oxidy síry do atmosféry, to zvýší odraz slunečních paprsků, a ochladí Zemi. Má to, stejně jako další geoinženýrské metody, svůj háček. Budeme to muset dělat pořád znovu a znovu a ve stále větším rozsahu.

Čtěte také

Většina bio a gastroopadu končí na skládkách. Přitom se dá využívat jako cenná surovina, a tím zároveň chránit klima

Pokud s tím přestaneme, třeba kvůli válce či pandemii, teplota se skokově zvýší a Země utrpí šok. Pro rostliny, zvířat i lidi by to bylo horší než současné pomalé změny klimatu. Riziko je obrovské.

Co s tím? Musíme pokračovat v tom, co děláme, tedy v omezování emisí. I když to vypadá, že to nemá cenu. A přitom se snažit vyvinout lepší metody geoinženýringu či ještě lépe odsávání skleníkových plynů z atmosféry.

Současné technologie jsou totiž příliš drahé nebo náročné na prostor a my nemůžeme na zastavení změn klimatu věnovat třeba plochu půlky Evropy. Na vývoj lepších technologií jsou potřeba peníze. Hodně peněz.

Soukromí investoři se do toho ale nehrnou. Pochopitelně. Nastoupit by proto měly vlády a podporovat tyto snahy minimálně stejně ne-li více než podporují omezování emisí či třeba elektromobilitu.

Autor je komentátor Lidových novin