Petr Fischer: Vymodlit si Dukovany aneb Slabá příprava na francouzský truc
Měla to být ozdoba pečlivé a odpovědné práce současné vlády, nakonec je z toho politický problém – a jen těžko se dá říct, kde přesně se stala chyba a kdo za to všechno může. Soudní pozastavení podpisu smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Dukovany II., které soud vykonal na základě stížnosti neúspěšného účastníka tendru, francouzské EdF, může celý projekt položit.
Čtěte také
Z poměrně ostrých vystoupení vedení ČEZ – to má stavbu nových jaderných bloků na starosti, nabídky hodnotilo a vítěznou korejskou považuje stejně jako vláda za nejlepší – je patrné, že nejde o plané obavy.
Není to ani tak strach ze soudu, nýbrž boj o čas, a ten nyní pracuje pro stěžovatele. Další a další prověřování si vezme čas, který už česká strana potřebuje využít na přípravu stavby.
Konec tendru?
EdF, shodnou se odborníci, už nehraje o návrat do tendru, nýbrž o jeho znemožnění. V byznysu nic zvláštního, konkurenční boj tu ale velmi komplikují politické souvislosti. Korejská KHNP, to je de facto korejská vláda, EdF zase ta francouzská.
Čtěte také
Musela to vědět i vláda Petra Fialy. Ostatně když byl francouzský prezident Macron v Praze, dával dost jasně najevo, že je to francouzský zájem, posílit evropskou pozici EdF skrze českou elektrárnu a tím také potvrdit silné české napojení na evropskou síť, na níž jsme a budeme energeticky závislí.
Všem asi mohlo být jasné, že když Francouzi důležitou referenční zakázku nedostanou, nenechají to jen tak. Všechny ty tance kolem dopisu francouzského evropského komisaře, který vyzývá Česko k odkladu a novému prověření výběru, jsou zbytečné.
Jistě, není to boj o evropský, ale o francouzský zájem. Nic to ale nemění na tom, že se podobný tlak na Česko dal očekávat. Dalo se mu předejít?
Proč s Francouzi vláda nemluví?
Diplomacie zmůže mnoho, nevysvětlí ale, proč Česko dává přednost společnosti mimo Evropskou unii.
Čtěte také
Geopolitický zájem je podle Francouzů na prvním místě, česká strana si jako obvykle řekla, že cena je rozhodující, jakkoliv dnes ministři i zástupci ČEZ vysvětlují, že nešlo jen o ni, nýbrž i o strukturu nabídky, které EdF ani náhodou nemohla konkurovat. Dohady se kupí, řešení nikde, napětí s Francii nikdo aktivně nesnižuje.
Česko přitom i díky tlaku Francie získalo evropskou výjimku na výstavbu jádra, mluvilo se o česko-francouzské jaderné alianci. Bylo to v zájmu obou zemí, opravdu o vděčnosti formou zakázky pro Francouze tehdy nikdo neuvažoval?
Čtěte také
Francouzi evidentně ano. Z technického výběru nejlepší ceny, garance termínů a vhodné dodavatelské struktury, na které vsadila česká vláda, se nyní stalo čiré politikum. A nikdo neví, jak s ním naložit a co to nakonec bude Česko v EU stát.
Taková už jsou rizika suverénní zahraničí a energetické politiky, jakkoliv ani jedna z nich dnes tak docela suverénní není. Horší je, že k této komplikaci jsme si sami pomohli tím, že jsme až příliš dlouho vyjednávali výhodné smlouvy s Korejci a dali tak větší šanci stížnosti, a celému politickému kolotoči, co se kolem ní děje dnes.
Nakonec je jedno, kdo za to může a proč, nebo jestli za to opravdu nemůže nikdo. Na Dukovanech II. leží nános rizika katastrofy, které jsme se tak jako tak měli vyhnout.
Nezbývá než se modlit, aby to dobře dopadlo. Snad to vyjde, věří vláda, snad budeme mít to štěstí. To ale, jak známo, přeje připraveným, a na francouzský politický truc bohužel nikdo připravený nebyl.
Modleme se, tedy, a věřme – vyjde to…
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
