Antarktida se otepluje třikrát rychleji, tání přinese celosvětově nevratné změny, varuje klimatolog

Zatímco Východoantarktický ledový příkrov zůstává nadále relativně stabilní a k významnějšímu oteplování zde nedochází, tak oblast Antarktického poloostrova a západní část kontinentu se ohřívají dvakrát až třikrát rychleji než je celosvětový průměr. Ještě horší je situace v Arktidě na severní polokouli, kde je oteplování až čtyřikrát rychlejší.

Čtěte také

iROZHLAS

Místo šesti týdnů jen sedmnáct dnů. Češi museli zkrátit bádání na Antarktidě, přesto hlásí úspěch

„Důvod souvisí s mořským ledem a takzvanou pozitivní zpětnou vazbou. S úbytkem ledu výrazně klesá odrazivost a dopadající sluneční paprsky prohřívají větší část hladiny moře. To se rychleji ohřívá a důsledkem je další tání ledu,“ vysvětluje geograf a klimatolog.

Vliv na celosvětové klima

Donedávna se mělo za to, že fenoménu dobře popsaného z Arktidy se na jihu není důvod obávat. To ale platilo jen do roku 2016, zejména v okrajových částech Antarktidy už začíná led chybět: propad je na úrovni 10–15 procent.

„V sezoně 2022 jsme pozorovali enormní tání dvou ze čtyř ledovců, které monitorujeme. Úbytek ledu za zhruba jeden a půl měsíce byl okolo 80–90 centimetrů a to je skutečně velmi dramatické,“ přibližuje Láska.

Zdůrazňuje, že tomu, co se nyní děje v Antarktidě, je třeba věnovat pozornost i v Evropě: „Je to daleko více alarmující záležitost, než jsme si ještě před 50 lety mysleli. V posledních 10 letech začínáme chápat význam Antarktidy v klimatickém systému, který vytváří stabilní cirkulaci vzduchu nejen na jižní polokouli, ale je propojený i s polokoulí severní.“

Zdvižený prst

V antarktických ledovcích je vázáno 90 procent zásob pitné vody na Zemi a celý kontinent funguje jako stabilizátor klimatu. Jakákoli větší změna znamená zprostředkované důsledky třeba i za desítky let.

Tání ledovců například způsobuje vzestup mořské hladiny. Do roku 2100 by to podle odhadů mohlo být až o jeden metr, prognózy se ale v čase spíše dále zhoršují. Pokud by roztál veškerý antarktický led, hladina by stoupla až o 60 metrů. Snížit by se také mohla schopnost oceánů absorbovat oxid uhličitý.

Čtěte také

Polární Prstem po mapě s Petrem Horkým. Známý cestovatel vyrazil na Antarktidu

To, k čemu nyní dochází v Antarktidě, Láska označuje za výzvu pro všechny – od států po jednotlivce – a pouhý střípek do mozaiky změn klimatu v různých částech světa, které se projevují vlnami sucha, veder i lijáků a záplav.

„Na Antarktidu se často zapomíná, ale je to stejný zdvižený prst. To, co se děje, může v měřítku stovek a jednotek tisíců let přinést významné změny, které můžou být nezvratné, alespoň z krátkého pohledu lidského života,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.