Česká polární stanice v Antarktidě funguje už 10 let. Vědci tu objevili třeba pozůstatky plesiosaura
Polární stanice Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě slaví deset let od svého uvedení do provozu. Za tu dobu se na ní vystřídalo téměř 90 českých vědců, kteří díky ní za tu dobu publikovali kolem 200 vědeckých prací.
Desetiletí fungování se podle odborníků na stavu stanice výrazně nepodepsalo a stále je ve velmi dobrém stavu. Její životnost je ostatně projektována na trojnásobek současného stáří. Je vyrobena s ohledem na klimatické podmínky a dobře izolovaná. „Je to panelová stavba z OSB desek, mezi kterými je tvrzený polystyren. Ten zajišťuje velmi dobrou tepelnou izolaci. Vnější plášť je chráněn ještě dalším dřevěným opláštěním,“ přibližuje konstrukci správce stanice Pavel Kepler z Masarykovy univerzity v Brně.
Testování nového nátěru
To, co budovu polární stanice v současnosti trápí asi nejvíc, je blednutí ochranné barvy, jíž je natřeno dřevěné obložení. Protože jsou běžně dostupné nátěry jen málo odolné vůči místním teplotním výkyvům a silnému antarktickému větru, který s sebou nese spoustu prachu, písku a ledových částic, testují čeští výzkumníci od minulé sezony nový, speciální nátěr.
Ten by měl vydržet podstatně déle a v konečném důsledku by byl mimo jiné také ekologičtější. Chemikálie z méně odolných nátěrů se totiž snadno dostávají do ovzduší. V Antarktidě testované nátěry jsou původně navrhované proti vandalům a sprejerům, a tak by čeští vědci mohli částečně přispět i k výzkumu, který se jejich odborného zaměření tak docela netýká.
Fosilní nálezy
Výzkumníci ale nezahálí ani ve svém oboru. Na ostrově Jamese Rosse se například předloni podařilo naměřit nejvyšší místní zaznamenanou teplotu, bylo to 17,8 °C. Mimoto se také povedlo dokázat, že blešivec – bezobratlý živočich – se dokáže orientovat pomocí vnímání magnetického pole Země, a také objevit mnohé fosilní nálezy. Ty vystupují díky zvětrávání na povrch, který není trvale zamrzlý. Nalezeny tak byly třeba pozůstatky vodního ještěra plesiosaura, řada amonitů nebo fosilizované houby, kapradiny a přesličky.
Přestože izolace stanice je natolik dobrá, že by podle Pavla Keplera bylo možné na místě i přezimovat, vědecké týmy zde tráví jen období antarktického léta, které umožňuje výzkum. Dostat se ale na místo není vůbec jednoduché. I když cesta na jižní cíp jihoamerického kontinentu trvá z České republiky jen necelé dva dny, překonání relativně krátkého úseku mezi Jižní Amerikou a ostrovem Jamese Rosse dokáže vědeckému týmu zabrat čtyři dny až jeden měsíc. Největší problémy s sebou samozřejmě nese špatné počasí, vysvětluje Pavel Kepler.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
