Zombíci existují. Zatím naštěstí jen ve světě mravenců

Mravenci
Mravenci
0:00
/
0:00

Obliba oživlých mrtvol je v kinematografii, televizní tvorbě nebo počítačových hrách nepopiratelná. Lidé si do zombies podle odborníků promítají svůj vlastní strach ze smrti a umírání. Zatímco pro nás jsou ale zombíci jen zhmotněním vlastního strachu, ve světě zvířat je to jiné.

Zombies v určité formě opravdu existují, a to mezi mravenci. Mravenčí „živí mrtví“ se objevují v brazilském deštném pralese a jejich stav chodící mrtvoly navozuje houba ophiocordyceps unilateralis.

Ta napadá mravence rodu camponotus tak, že prorůstá do jejich centrální nervové soustavy. Pak doslova převezme vládu nad jejich tělem, dokud nezemřou zakousnutí do stonku rostliny, odkud zákeřná houba vypustí své spory a nakazí další jedince.

Že by se něco podobného mohlo stát lidem, se zatím jeví jako nepravděpodobné. Byť podle Davida Hughese, který se výzkumu zmiňované houby dlouhodobě věnuje, nic není nemožné.

Ostatně více než polovinou chorob, které lidstvo sužují, jsme se nakazili od zvířat. V případě mravenčí zombie nemoci máme ale štěstí v tom, že s mravenci v podstatě nežijeme v dlouhodobém přímém kontaktu.

Vědci čas od času s jistou mírou nadsázky zjišťují, jakou rychlostí by se mezi lidmi mohla šířit nějaká zombie apokalypsa, jak je známe z filmů nebo seriálů. Z analýz tohoto typu vychází jako nejbezpečnější místo ruský Dálný východ a odlehlé oblasti Sibiře. Jsou totiž daleko a zástupům oživlých mrtvol táhnoucích krajinou by trvalo velmi dlouho, než by místní potenciální oběti vypátraly.

Špatně by se ale zombíci dostávali třeba i na Kubu, která je izolovaná jak mořem, tak politickým režimem. Nejrychleji by se nákaza šířila naopak v lidnatých oblastech jako je jihovýchodní Asie nebo Evropa.

Spustit audio
autoři: Ondřej Novák, Zuzana Marková

Související