Útok na Sýrii Asada od dalšího použití chemických zbraní neodradí, myslí si analytik Ditrych
Spojené státy, Velká Británie a Francie zaútočily na syrský režim prezidenta Bašára Asada. V noci na sobotu to oznámil americký prezident Donald Trump. Úder byl odvetou za údajný chemický útok proti civilistům ve městě Dúmá.
První rakety začaly na cíle v Sýrii dopadat už během Trumpova vystoupení. Podle Pentagonu se do útoku zapojil dvojnásobný počet zbraní než při obdobném loňském úderu na syrskou základnu Šajrát. Tehdy bylo vypáleno 59 střel Tomahawk s plochou dráhou letu, teď se zapojily i stíhačky. Letouny ale nevstoupily do syrského vzdušného prostoru.
Hosté speciálu:
Ondřej Ditrych z Katedry mezinárodních vztahů Institutu politologických studií UK
Lukáš Visingr, vojenský a bezpečností analytik
Kateřina Konečná, europoslankyně za KSČM
Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL
Kryštof Kozák, vedoucí Katedry severoamerických studií na FSV UK
Milan Slezák, zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu
Martin Dorazín, zpravodaj Českého rozhlasu v Rusku
Jaromír Marek, zpravodaj Českého rozhlasu ve Vělké Británii
Jan Šmíd, zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii
Štěpán Macháček, blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu
Syrská státní televize tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila nejméně 13 raket. Moskva oznámila, že její obranné systémy se do sestřelování raket nezapojily, protože neletěly přes zóny, které Rusko spravuje. Americké ministerstvo obrany nevyloučilo, že se útok může opakovat, pokud by syrský režim znovu použil chemické zbraně.
Podle zpravodaje v Rusku Martina Dorazína Moskva útok sice odsuzuje, ale zůstává stranou. Velká Británie podle zpravodaje ve Spojeném království Jaromíra Marka poskytla čtyři stíhačky Tornado. Theresa Mayová prohlásila, že zásah byl v britském národním zájmu. Zpravodaj ve Francii Jan Šmíd informoval, že Emmanuel Macron oznámil zapojení francouzských letadel. Blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček potvrdil protesty v Damašku, ale jinak prý Syřané útok za nijak zásadní nepovažují.
Syrské státní sdělovací prostředky označily útok za agresi a flagrantní porušení mezinárodního práva. „Dopad na dění v regionu se dá odhadnout velice těžko. Podle USA, Velké Británie a Francie byl útok motivován snahou odradit Bašára Asada, nebo mu znemožnit další použití chemických zbraní. Z nedávné historie můžeme odvodit, že Asad neztratí vůli k použití těchto zbraní. To dokládá loňský útok podniknutý Spojenými státy, který ho neodradil,“ říká Ondřej Ditrych z Katedry mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.
Britská a francouzská účast na vojenských úderech spojenců v Sýrii má do značné míry symbolický význam, hlavní tíha spočívá na bedrech Spojených států: Lukáš Visingr,@MUNI_FSS pro @Radiozurnal1/@CRoPlus/@iROZHLAScz #Syria #سوريا
— Pavel Vondra (@pavelvond) 14. dubna 2018
Proč se Rusové nezapojili do obrany? „Znamenalo by to značnou eskalaci situace. Pokud by se Rusové přímo snažili vojensky bránit spojeneckému útoku,“ odpovídá Ditrych. Přímý střet Ruska a Spojených států podle jeho názoru není pravděpodobný. „Myslím si, že Rusko bude spíše propagandisticky pracovat,“ odhaduje.
Europoslankyně KSČM @Konecna_K ve speciálu Plusu a @Radiozurnal1: Útok tří zemí na Sýrii je bezprecedentní porušení světového práva, bez důkazů si hrajeme na světové četníky, může to vyvolat další eskalaci.
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 14. dubna 2018
Europoslanec @TomZdechovskyEP (za KDU-ČSL) ve speciálním vysílání Plusu a @Radiozurnal1: Nešlo o agresi, ten útok byl připravovanán. Útok v Sýrii není mířen na to, aby svrhl Asada, ale aby se neopakovaly chemické útoky na civilní obyvatelstvo.
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 14. dubna 2018
Odvetný útok na Sýrii odsoudil i ruský prezident Vladimir Putin. Podle zpravodaje Martina Dorazína oznámil, že Rusko co nejrozhodněji odsuzuje útok na Sýrii, považuje ho za agresi proti suverénnímu státu, který je na první linii v boji s terorismem. Kroky USA a spojenců prý prohlubují humanitární krizi v Sýrii a mají zničující vliv na systém mezinárodních vztahů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.