Krajní pravice i levice chtějí dohodu s Ruskem, levný plyn a neřešit klima, popisuje německý novinář

Scholz původně chtěl žádat o důvěru až v lednu, svůj krok ale uspíšil pod tlakem nejen opozice, ale i společnosti. „Nálada v Německu je taková, že když vláda nemá většinu, tak se má jít k volbám. A že už nemůžeme ztrácet čas, protože ekonomická situace není dobrá,“ dodává.

Čtěte také

Scholz chtěl být jako Merkelová, místo toho Němci zažívají nestabilitu a ekonomickou stagnaci, hodnotí zpravodaj

Koalice se rozpadla poté, co kancléř odvolal z postu ministra financí Christiana Lindnera, jehož FDP je v průzkumech pod pětiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu. „Od samého začátku se jako spíše pravicová strana snažila vytvářet dojem opozice v levicové vládě, což ale nikdy nefungovalo,“ hodnotí novinář.

Právě liberály spolkový kancléř viní z problémů své vlády a slibuje návrat k sociálnědemokratické politice, velká většina Němců ale s jeho prací není spokojena. Scholz sice v roce 2021 dokázal vyhrát parlamentní volby, což nikdo nečekal, nyní by ale bylo obrovským překvapením, pokud by uspěl.

Co zmůže kancléř

Německému hospodářství chce Scholz pomoci i prostřednictvím prolomení dluhové brzdy – s jejím uvolněním souhlasí i lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz.

Dále zdůrazňuje, že Německo je průmyslovým státem a stagnujícím automobilkám chce pomoci zavedením příspěvků na nákup elektrických aut na úrovni Evropské unie.

Čtěte také

Ekonom: Německý motor Evropy zaspal nástup elektromobility. Český automotive zatím jede dobře

„Otázkou je, zda má německý automobilový průmysl ještě budoucnost v konkurenci s Čínou. A to sám kancléř nevyřeší. Ve volebních kampaních se ale lidem říkají věci, které pak není možné realizovat,“ poznamenává Brössler.

Po pádu režimu Bašára Asada se předvolebním tématem stává otázka návratu Syřanů, ovšem Scholz i Merz chtějí vyčkat na další vývoj. „V Německu máme více než milion lidí ze Sýrie. Část je jistě ochotná se vrátit, ale část jich tu žije a pracuje už dlouho, někteří dokonce dostali občanství,“ upozorňuje.

Velkou roli hraje i téma války na Ukrajině. Scholz se prezentuje jako politik, který napadenou zemi podporuje a současně brání eskalaci. Podle Brösslera ale není jisté, že mu tento postoj u voličů pomůže, protože zastánci větší podpory Ukrajiny míří k CDU a odpůrci zase volí AfD nebo levicovou Alianci Sahry Wagenknechtové.

„Krajní pravice i krajní levice mají stejnou vizi: dohodneme se s Ruskem, budeme mít levný plyn a už si nebudeme lámat hlavu s klimatickou politikou, takže všechno bude jako dřív. Vrátíme se do minulosti a ekonomika bude opět úžasná,“ glosuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.