Krajní pravice i levice chtějí dohodu s Ruskem, levný plyn a neřešit klima, popisuje německý novinář
Německý kancléř Olaf Scholz požádal spolkový sněm o důvěru a učinil tak první krok k předčasným volbám. „Je to výjimečná situace, protože naposledy se v Německu o důvěře vládě hlasovalo v roce 2005. Ví se ale, že vláda většinu mít nebude a že spolkový prezident rozpustí Bundestag a vyhlásí nové volby,“ popisuje redaktor listu Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler.
Scholz původně chtěl žádat o důvěru až v lednu, svůj krok ale uspíšil pod tlakem nejen opozice, ale i společnosti. „Nálada v Německu je taková, že když vláda nemá většinu, tak se má jít k volbám. A že už nemůžeme ztrácet čas, protože ekonomická situace není dobrá,“ dodává.
Čtěte také
Koalice se rozpadla poté, co kancléř odvolal z postu ministra financí Christiana Lindnera, jehož FDP je v průzkumech pod pětiprocentní hranicí pro vstup do parlamentu. „Od samého začátku se jako spíše pravicová strana snažila vytvářet dojem opozice v levicové vládě, což ale nikdy nefungovalo,“ hodnotí novinář.
Právě liberály spolkový kancléř viní z problémů své vlády a slibuje návrat k sociálnědemokratické politice, velká většina Němců ale s jeho prací není spokojena. Scholz sice v roce 2021 dokázal vyhrát parlamentní volby, což nikdo nečekal, nyní by ale bylo obrovským překvapením, pokud by uspěl.
Co zmůže kancléř
Německému hospodářství chce Scholz pomoci i prostřednictvím prolomení dluhové brzdy – s jejím uvolněním souhlasí i lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz.
Dále zdůrazňuje, že Německo je průmyslovým státem a stagnujícím automobilkám chce pomoci zavedením příspěvků na nákup elektrických aut na úrovni Evropské unie.
Čtěte také
„Otázkou je, zda má německý automobilový průmysl ještě budoucnost v konkurenci s Čínou. A to sám kancléř nevyřeší. Ve volebních kampaních se ale lidem říkají věci, které pak není možné realizovat,“ poznamenává Brössler.
Po pádu režimu Bašára Asada se předvolebním tématem stává otázka návratu Syřanů, ovšem Scholz i Merz chtějí vyčkat na další vývoj. „V Německu máme více než milion lidí ze Sýrie. Část je jistě ochotná se vrátit, ale část jich tu žije a pracuje už dlouho, někteří dokonce dostali občanství,“ upozorňuje.
Velkou roli hraje i téma války na Ukrajině. Scholz se prezentuje jako politik, který napadenou zemi podporuje a současně brání eskalaci. Podle Brösslera ale není jisté, že mu tento postoj u voličů pomůže, protože zastánci větší podpory Ukrajiny míří k CDU a odpůrci zase volí AfD nebo levicovou Alianci Sahry Wagenknechtové.
„Krajní pravice i krajní levice mají stejnou vizi: dohodneme se s Ruskem, budeme mít levný plyn a už si nebudeme lámat hlavu s klimatickou politikou, takže všechno bude jako dřív. Vrátíme se do minulosti a ekonomika bude opět úžasná,“ glosuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Merkelová přivedla Německo do krize, myslí si Vondra. „Byla to pozitivní postava,“ nesouhlasí Špidla
Angela Merkelová ve svých memoárech odůvodňuje některé své politické kroky. Kde možná chybovala? Diskutují europoslanec Alexandr Vondra (ODS) a Vladimír Špidla (SOCDEM).
-
Ekonom: Jsme na 45 procentech průměrného německého platu. Za pět let Německo nedoženeme
Německo patří k nejbohatším ekonomikám na světě, podle Víta Hradila by se ale Česko mělo vydat jinou cestou. „Máme ovšem společné problémy: demografii a regulace.“
-
Scholz slibuje, že nedopustí rozšíření války, říká novinář. Lidé ale ztratili důvěru v budoucnost
Německo čekají předčasné parlamentní volby. „Ten Olaf Scholz, který zvítězil ve volbách roku 2021, už v očích obyvatelstva neexistuje,“ upozorňuje Daniel Brössler.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.