Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme

1. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Les v Africe

Tropické lesy v afrických horách zadržují z atmosféry na jeden hektar své plochy víc uhlíku než amazonský prales. Překvapivé zjištění vyplývá z výzkumů napříč africkým kontinentem, který také odhalil, jak rychle lesy v horách mizí pod náporem lidských aktivit. Studii, na které se podíleli i čeští vědci, publikoval mezinárodní tým biologů v časopise Nature.

Vědci měřili kmeny a odebírali vzorky z více než 72 tisíc stromů ve vysoko položených tropických lesích napříč dvanácti africkými zeměmi, kde zkoumali schopnost stromů zadržovat ze vzduchu uhlík a ukládat ho v biomase.

Čtěte také

Výsledek propočtů je překvapil. Ukázalo se, že horské pralesy v Africe zadržují na jeden hektar přibližně 150 tun uhlíku, tedy o zhruba 60 tun COvíc oproti dřívějším odhadům. To podle badatelů odpovídá množství oxidu uhličitého, který vznikne při zajištění elektřiny pro stovku domácností ročně.

Na studii se podíleli i čeští výzkumníci z Botanického ústavu Akademie věd, České zemědělské univerzity a Univerzity Karlovy. Čeští badatelé provádějí výzkum v Kamerunu už více než patnáct let. Dlouhodobě zkoumají rostliny, živočichy, prostředí i interakce mezi nimi.

„V afrických horských lesích je uloženo mnohem víc uhlíku, než jsme čekali. Zjednodušeně jde o to, že tamní stromy jsou větší, než jsme si mysleli,“ shrnuje David Hořák z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V afrických horských lesích je uloženo mnohem víc uhlíku, než jsme čekali. Tamní stromy jsou větší, než jsme si mysleli.
David Hořák

Naše očekávání vycházelo z dostupných údajů, které nebyly tak kvalitní. Šlo o data z menší plochy nebo třeba z družicového snímkování. Tahle nová studie je založená na lokálním sbírání informací o stromech v terénu na velké ploše. Proto zpřesnila údaj, který jsme měli,“ podotýká Hořák.

Enormní biomasa soustromí

Vědci doposud neměli o stromech v odlehlých horských oblastech tolik informací a předpokládalo se, že horské klima a drsnější podmínky stromy více limitují.

Čtěte také

Podle nových propočtů ale tropické lesy v horách zadržují na jednom hektaru srovnatelné množství uhlíku jako africké nížinné lesy a víc než pralesy v Jižní Americe.

Hořák má za to, že nová zjištění podtrhují už tak velký význam afrických horských lesů: „Už dnes jsou považovány za horká místa biodiverzity a centra výskytu mnoha vzácných druhů a rostlin. Proto mají obrovskou ochranářskou hodnotu. Tohle ji jenom potvrzuje.“

Vysoká schopnost ukládat uhlík podle Jiřího Doležala z Botanického ústavu Akademie věd souvisí mimo jiné s druhovou skladbou stromů.

Soustromí přežívají velmi dlouho a vytváří enormní biomasu, která je srovnatelná s biomasou stromů v nížinném lese.
Jiří Doležal

„V těch lesích se uplatňují různé strategie. Jsou tam stromy, které zmlazují ze semen a vytvářejí mohutné kmeny,“ vypočítává a pokračuje:

Mapa výskytu afrických lesů (fotografie studie)

Pak je tam druhá garnitura stromů, takzvaní škrtiči. Ty se v mládí chovají jako epifyty. To znamená, že jejich semínka roznášejí ptáci, které je vynesou do koruny hostitelských stromů. Škrtiči potom spouští dolů kořeny. Když se dotknou země, tak zakoření a začnou sekundárně tloustnout. Vytváří se tak soustromí ze dvou i tří různých druhů stromů. Když se na to díváte, tak to pak vypadá jako jeden strom.“

Tato soustromí tam pak přežívají velmi dlouho a vytváří enormní biomasu, která je srovnatelná s biomasou stromů v nížinném lese,“ podotýká Doležal, spoluautor studie, která ale neidentifikovala žádný rozhodující faktor.

V Amazonii chybí velcí býložravci

Badatelé mimo jiné upozorňují, že mezi důležité vlivy se počítá i výskyt velkých býložravců, kteří v amazonském pralese nežijí. Podle Davida Hořáka pomáhají zejména starším stromům.

Čtěte také

„Strukturu afrických lesů ovlivňují například sloni. Tím, že vyžírají menší stromky a vytvářejí prostor pro větší stromy, které potom můžou lépe růst. V neposlední řadě jsou tu rozdíly v klimatu. Zdá se, že africké klima je stabilnější a je tam méně cyklonů, které stromy můžou vyvracet. Taky máme za to, že africké hory jsou méně prudké, takže tam stromy můžou déle růst. Ale to už jsou spíš domněnky, které vyžadují další bádání,“ uvažuje vědec.

Lesy mizí

Mezinárodní tým také zaznamenal rychlý úbytek afrických horských lesů. Za posledních dvacet let zmizelo 800 tisíc hektarů, což představuje pět procent celkové odhadované plochy, kterou tyto vysoko položené tropické lesy pokrývaly. Zejména se to týkalo lesů v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Etiopii.

Čtěte také

Pokud bude odlesňování pokračovat současným tempem, do konce desetiletí by zmizel další půl milion hektarů lesů, které jsou domovem velkého počtu vzácných druhů živočichů i rostlin.

Proto se autoři studie zasazují o jejich ochranu. „V tuto chvíli by pomohla smysluplná finanční injekce do jejich ochrany,“ věří Hořák. 

„Peníze, které do afrických zemí přicházejí z ciziny například díky turismu, směřují spíš do části Afriky se savanami, kde žijí velká enigmatická zvířata. Do Kamerunu tolik turistů nejezdí, takže tam je tento příjem je omezený. Státy tak nemají dost peněz, aby mohly dostatečně investovat do ochrany přírody.“ 

Bez aktivní ochrany a každodenní práce je nemožné rezervace udržet. Jednorázová dotace nestačí.
Jiří Doležal

Botanik Jiří Doležal dává za pozitivní příklad národní park Mount Cameroon National Park na Kamerunské hoře:

„Přestože je to unikátní oblast a centrum druhové diverzity v západní Africe, tak tento skvost ještě v roce 2008 neměl téměř žádný status ochrany. Ale na základě iniciativy Německa byl založen národní park. Naštěstí je tam správce z Německa, který rozděluje finance a řídí chod celého parku. Díky tomu funguje velmi dobře a udržela se tam jedna z posledních populací pralesních slonů v západní Africe.“

Čtěte také

A podotýká, že parky je třeba opravdu aktivně hlídat. „Ty parky jsou neustále pod obrovským tlakem. Lidé tam chodí lovit divokou zvěř, kácet stromy a rozšiřovat svá políčka. Bez aktivní ochrany a každodenní práce je nemožné rezervace udržet,“ zdůrazňuje.

„Na Západě převládá mylná představa, že stačí jednorázová dotace a pak už se tam o to lidé nějak postarají. Ale většinou se o to nikdo nepostará. A kdo peníze dostane, tak je ukradne,“ dodává Doležal, jeden ze spoluautorů mezinárodní studie o tropických lesích v afrických horách.

Klíčová je podle něj dobře zorganizovaná a dlouhodobě podporovaná ochrana těchto oblastí, které jsou cenné mimo jiné i kvůli zadržování velkého množství uhlíku.

Poslechněte si celou reportáž Štěpána Sedláčka.

Spustit audio

Související