Frézování pařezů ničí ekosystémy v lese, varují ochranáři. Podle lesníků to zas tak špatné není

7. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vyfrézovaná a přeoraná paseka u Jihlavy

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. 

Lesníci po této metodě likvidace starých pařezů sahají údajně proto, že je ekonomicky a časově efektivní a nevyžaduje tolik lidské práce jako jiné formy obhospodařování pasek.

Čtěte také

„Jsou různé technologické postupy,“ přibližuje Hula.

„Když chceme zlikvidovat jen pařezy, tak přijede jen fréza určená na likvidaci pařezů. Ale u nás se velice často zejména na vátých píscích a na Dokesku používají půdní frézy, kdy se zasahuje v různém horizontu. Hodně proti tomu nadávají ochránci přírody a není se čemu divit. Představte si, že přijede obrovský kolos, který za traktorem zhomogenizuje prostor o hloubce dříve až 40 centimetrů.“

Na vyfrézovaných pasekách tak podle Huly nepřežívají třeba rostliny, které mají mělké kořeny, jako je třeba česnek medvědí. Biolog ale na druhou stranu uznává, že rozemletí půdy může alespoň na čas zlepšit vsakování vody nebo omezit zarůstání trávami.

Vyfrézovaná a přeoraná paseka u Jihlavy

Někde zůstávají pahýly pro hmyz a ptáky

Technologii frézování používají třeba Lesy České republiky. Jihlavská pobočka státního podniku k této metodě přistupuje zhruba v pětině případů likvidace klestí, které na pasece zbylo po těžbě dřeva. Spolu s klestím pak frézy rozemelou i menší pařezy, ze kterých zůstane jen pár centimetrů.

Čtěte také

Za frézou zůstává směs zeminy a štěpky, kterou na některých plochách ještě zaorávají traktory.

„Frézujeme jen některé plochy, pařezy v klestí často ani nejsou vidět. Fréza to vezme po povrchu, nijak zvlášť do hloubky, deset nebo dvacet centimetrů. Ale máme plochy, kde zdrcujeme pouze klest a pařezy tam zůstávají,“ vysvětluje ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky v Jihlavě František Holenka.

Štěpka zadrží velké množství vody a v letních měsících brání výparu. I proto jsme přistoupili k této technologii.
František Holenka

Procházíme se po jedné vyfrézované ploše nedaleko jihlavského letiště. Na ploše jsou v brázdách hluboké kaluže vody. „Štěpka zadrží velké množství vody a v letních měsících brání výparu. I proto jsme přistoupili k této technologii,“ vyzdvihuje.

Nefrézovaná paseka zarostlá buření

Na mýtinách lesníci také nechávají několik kusů pahýlů, které harvestory seřízly ve výšce tří nebo čtyř metrů. Tlející strom má poskytovat útočiště pro hmyz, ale i zpěvné ptáky nebo dravce. Lesníci si od toho slibují, že draví ptáci jim pomohou zredukovat počty hrabošů, kteří pravidelně ničí lesní porosty.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka o hospodaření v lese.

autor: Ondřej Novák
Spustit audio

Související