V posledních dvou letech jsme ve znečištění ovzduší na historických minimech. Bohužel, ne všude, přiznává odborník ČHMÚ
Kotlíkové dotace a transformace těžkého průmyslu. To všechno stojí za poklesem množství škodlivin v ovzduší. V některých oblastech, jako na severní Moravě a ve Slezsku, se ale pořád lidem nedýchá dobře, hlavně kvůli znečištění z Polska.
„V posledních dvou letech se ovzduší velice zlepšilo. V roce 2020 jsme se dostali na historická minima znečištění, ale dost nám tady hraje do karet lepší počasí. Nemáme tuhy zimy, takže máme nádherné rozptylové podmínky,“ vysvětluje v pořadu Natura Václav Novák, vedoucí oddělení Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na Ostravsku dochází k synergii s Polskem, takže když přijde inverze, zvedá to koncentrace škodlivin i u nás.
Václav Novák
Mírnější zimy přinášejí míň smogových situací, navíc se i míň topí. Projevuje se to hlavně v oblastech bez dálkového vytápění, kde jsou lidé odkázáni na kotle na tuhá paliva.
„Jedna z veličin, která ale pořád překračuje limity, je benzo[a]pyren. A ten skoro ze sta procent vychází z lokálních topenišť,“ vysvětluje odborník.
Kotlíkové dotace nesmírně pomohly
Dodává, že na kvalitě ovzduší v místech s lokálními topeništi, výrazně pomáhají kotlíkové dotace, které motivují k výměně zastaralých a neekologických kotlů za moderní s lepším spalováním. „Dalším faktorem je zlepšování průmyslových procesů. A k tomu se u nás modernizuje i vozový park,“ vypočítává.
Čtěte také
Škodlivé látky, které vznikají nedokonalým spalováním, se v nadměrných koncentracích objevují na zhruba třetině našeho území. Nejvýrazněji postižené je stále Ostravsko, Královéhradecký a Pardubický kraj.
„V Moravskoslezském kraji dochází k synergii s Polskem, které má ještě vyšší hodnoty než my. Když jsou pak inverzní podmínky, zvedá to koncentraci i u nás,“ doplňuje Novák.
O to, abychom dýchali čistější vzduch bez zdraví škodlivých látek, se kromě státních organizací konečně zajímají i soukromé firmy. Dokonce přicházejí s nápady, jak ovzduší čistit nebo měřit jeho znečištění a kvalitu. Víc se dozvíte v pořadu Natura, který připravil Ondřej Novák.
Související
-
Volíš Klause, nebo Thunbergovou? Společnost a klimatická změna očima dokumentaristů
Série pěti dokumentů navazuje na výsledky sociologické studie Rozděleni klimatem? Z té vyplynulo, že se česká společnost shoduje na tom, že klimatické změny jsou problém.
-
Petr Šabata: Pokud jde o chápání klimatické změny, politici klopýtají za občany
Názory české veřejnosti na klimatickou změnu jsou překvapivé, otevírají nové příležitosti a dokládají, že toto téma společnost spíše spojuje, než že by ji rozdělovalo.
-
Jednou z příčin ničivých požárů v USA jsou klimatické změny, příliš vysušují vegetaci
Kvůli extrémním požárům lehly popelem už tři procenta plochy Kalifornie. Jak situace ovlivnila české krajany žijící na západě USA? Moderuje Ondřej Novák.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
