V posledních dvou letech jsme ve znečištění ovzduší na historických minimech. Bohužel, ne všude, přiznává odborník ČHMÚ
Kotlíkové dotace a transformace těžkého průmyslu. To všechno stojí za poklesem množství škodlivin v ovzduší. V některých oblastech, jako na severní Moravě a ve Slezsku, se ale pořád lidem nedýchá dobře, hlavně kvůli znečištění z Polska.
„V posledních dvou letech se ovzduší velice zlepšilo. V roce 2020 jsme se dostali na historická minima znečištění, ale dost nám tady hraje do karet lepší počasí. Nemáme tuhy zimy, takže máme nádherné rozptylové podmínky,“ vysvětluje v pořadu Natura Václav Novák, vedoucí oddělení Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na Ostravsku dochází k synergii s Polskem, takže když přijde inverze, zvedá to koncentrace škodlivin i u nás.
Václav Novák
Mírnější zimy přinášejí míň smogových situací, navíc se i míň topí. Projevuje se to hlavně v oblastech bez dálkového vytápění, kde jsou lidé odkázáni na kotle na tuhá paliva.
„Jedna z veličin, která ale pořád překračuje limity, je benzo[a]pyren. A ten skoro ze sta procent vychází z lokálních topenišť,“ vysvětluje odborník.
Kotlíkové dotace nesmírně pomohly
Dodává, že na kvalitě ovzduší v místech s lokálními topeništi, výrazně pomáhají kotlíkové dotace, které motivují k výměně zastaralých a neekologických kotlů za moderní s lepším spalováním. „Dalším faktorem je zlepšování průmyslových procesů. A k tomu se u nás modernizuje i vozový park,“ vypočítává.
Čtěte také
Škodlivé látky, které vznikají nedokonalým spalováním, se v nadměrných koncentracích objevují na zhruba třetině našeho území. Nejvýrazněji postižené je stále Ostravsko, Královéhradecký a Pardubický kraj.
„V Moravskoslezském kraji dochází k synergii s Polskem, které má ještě vyšší hodnoty než my. Když jsou pak inverzní podmínky, zvedá to koncentraci i u nás,“ doplňuje Novák.
O to, abychom dýchali čistější vzduch bez zdraví škodlivých látek, se kromě státních organizací konečně zajímají i soukromé firmy. Dokonce přicházejí s nápady, jak ovzduší čistit nebo měřit jeho znečištění a kvalitu. Víc se dozvíte v pořadu Natura, který připravil Ondřej Novák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
