Musíme si říct, co od lesů do budoucna očekáváme. Teď je tu jasný zájem jen podnikatelů, říká expert

V současnosti se zhruba polovina produkce surového dřeva zpracovává v tuzemsku a zbytek jde na export. Zejména v regionech se využívají lokální zdroje, naopak ve velkých městech se výrobky ze dřeva zpětně importují.

Čtěte také

České firmy se kvůli nedostatku materiálů a čipů dostávají do kleští, varuje šéf asociace podniků Musil

Česko má jednu z nejnižších přidaných hodnot na kubík vytěženého dřeva v Evropě, říká expert z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky Mendelovy univerzity. „Kámen úrazu je v tom, že je tu nedostatek vlastních kapacit na produkci dřevěných materiálů. Od řeziva až po okna, dveře a podlahy. Proto musíme importovat.“

Ani tuzemská výroba se ovšem neorientuje na domácí trh, který je příliš malý, a produkce tak jde z více než 80 procent na vývoz.

Musíme podpořit chuť lidí se v tomto oboru zaměstnat. Musíme se posunout z průmyslu 1.0 do minimálně 4.0.
Robert Babuka

„Je to výzva pro podnikatele i celou ekonomiku. Musíme podpořit chuť lidí se v tomto oboru zaměstnat. K tomu se musíme posunout z průmyslu 1.0 do minimálně 4.0, aby to pro ně bylo atraktivní,“ upozorňuje Babuka.

Dřevo z kůrovcové kalamity je prý už spotřebováno, přestože produkce byla o polovinu vyšší, než bylo běžné, a to zhruba 30 milionů kubíků dřeva na vrcholu krize. Přebytky z velké části Evropy se tehdy dostávaly dokonce až do Číny, která za ně byla ochotna platit.

Změna pohledu na lesy

Lesní hospodaření se v minulých letech orientovalo především na zisk, podle Babuky je ale třeba do celého odvětví přivést více kvalifikovaných lesníků. „Společnost si musí říct, co od lesů do budoucna očekává. Máme jasně vyprofilovaný jeden zájem, a to je ten podnikatelský,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Český les je poušť jako pole. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula

Koncept udržitelného hospodaření v lesích, který je více jak tři století let starý, se k nám ve své moderní podobě dostává v posledních dvaceti třiceti letech. „Existuje preferenční model francouzský, německý, rakouský nebo skandinávský, který je méně orientován na tvorbu zisku a více na společné hodnoty,“ popisuje Babuka.

„Ve Skandinávii, a zejména ve Finsku, je to podmíněno tím, že každý druhý Fin vlastní les. A pak je zájem o lesnictví definován jinak než ve společnosti, kde takto rozptýlené vlastnictví není. Sami obyvatelé mají zájem na to, aby jim les přinášel vyšší hodnotu,“ dodává.

V Česku je největším vlastníkem lesů stát, veřejný zájem ho prý ale tlačí do podpory podnikání. „Nejen v lesnictví vzniká takzvaný podnikatelský protekcionismus. Lze to odvodit od toho, že 60 procent výkonu české ekonomiky je ve firmách se zahraničí účastí,“ soudí ředitel konzultační společnosti APICON.

Jak bychom se měli připravit na řešení kůrovcových a jiných lesních kalamit? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.