Komunisté zvolili špatný materiál na stezky v Krkonoších a narušili přírodu. Bazické trasy správa parku postupně nahrazuje
Jen málo občas stačí, aby se narušila přírodní rovnováha a došlo k poškození unikátního ekosystému. Při rekonstrukci cest na hřebenech Krkonoš byl park protkán sítí stezek z bazických materiálů, tedy z vápence nebo melafyru. To ale narušilo krkonošskou přírodu a vede k pronikání nepůvodních druhů. Jen proto, že vedení Krkonošského národního parku a další odpovědné orgány si za minulého režimu neuvědomovaly problém a nenaslouchaly námitkám vědců.
Na pohled nevýznamný krok totiž způsobil, že se změnily chemicko-fyzikální vlastnosti původně kyselé krkonošské půdy a kolem stezek začaly růst rostliny, které do vrcholových částí nejstaršího českého národního parku nepatří.
Přitom právě unikátní arkto-alpínská tundra je tím, co činí Krkonoše tak unikátním územím. Místní ekosystém je připomínkou poslední doby ledové a nejbližší podobný najdeme až v Alpách nebo ve Skandinávii.
Nepůvodní porosty i 150 metrů od cesty
Dopady rozhodnutí nedbat na rozmíštení bazických materiálů jsou patrné na první pohled nejen botanikům a ochráncům, ale i běžným návštěvníků. Kolem cesty se vine pás vegetace, který je zcela odlišný od toho, co jinak na hřebenech Krkonoš roste.
Čtěte také
„Můžeme vidět rozdíl ve vegetaci přímo na tělese cesty a v okolí. Zatímco kolem nás roste oligotrofní kyselomilná vegetace, dominuje tady smilka tuhá, metlice, vidíme taky kvést celou řadu jestřábníků. Přímo pod námi ale vidíme, že charakter vegetace je jiný. Vidíme tady listy pampelišek, jetel plazivý, kontryhel a další nepůvodní druhy,“ vysvětluje Martin Erlebach ze Správy Krkonošského národního parku.
„Díky tomu, že tady většinou docela hodně prší, tak se bazický štěrk, ať už to byl dolomitický vápenec nebo melafyr, splavoval i do přirozených porostů. A tam docházelo k jeho rozpouštění. Dalším zdrojem byl za suchého počasí vítr, který dokázal částečky odvát docela daleko,“ říká botanička Michaela Vítková z Botanického ústavu Akademie věd, která problém bazických cest studuje už od 90. let.
„Tam, kde máme výzkumné plochy, jsme se setkali s tím, že třeba pod asfaltovou cestou z Labské boudy k Vrbatově boudě se tyto nepůvodní porosty vyskytují až do vzdálenosti 150 metrů od cesty, což je v takto unikátním ekosystému opravdu daleko.“
Vápencové cesty jsou trvanlivé
Vědci vedení krkonošského parku na možný problém upozorňovali ještě v době, kdy byla výstavba bazických cest teprve v přípravě. Nad ochranou přírody ale zvítězil pragmatismus, protože materiál nebylo nutné vozit z daleka a vápencové cesty mají velmi dlouhou životnost.
Čtěte také
Situace se obrátila v 90. letech, kdy správa parku začala s postupnou rekonstrukcí cest a stezek. Z podstatné části cestní sítě na hřebenech Krkonoš už bazické chodníky zmizely, ale dopady na stav půdy jsou podle vědců stále patrné a ještě dlouho budou.
Více si poslechněte v audiozáznamu. Evropu Plus připravil Ondřej Novák.
Související
-
Divocí koně a pratuři jsou zvědaví, občas nám okusují kabely, popisují vědci výzkum v Milovicích
Vědci zařadili rezervaci v Milovicích do rozsáhlého výzkumu opylovačů. Za pomoci průmyslových kamer natáčejí kvetoucí rostliny a sledují, jaké druhy je opylují.
-
Kyanidy v Bečvě podle posudku zabíjely až po třech kilometrech. Dřív se voda nemísila, říká znalec
Reportérka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá, která se kauzou od začátku zabývá, nad závěry posudku soudního znalce kroutí hlavou. „Nedává to smysl,“ hodnotí.
-
Lesní závod Židlochovice podle entomologů škodí přírodě na Pálavě. Vědci se obrátili na policii
Obora Bulhary spadá pod CHKO Pálava a bývala domovem ohrožených druhů, zejména motýla jasoně dymnivkového. Ten ale takřka zmizel, podle vědců kvůli správě Lesů ČR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
