Divocí koně a pratuři jsou zvědaví, občas nám okusují kabely, popisují vědci výzkum v Milovicích
Rezervace velkých kopytníků u středočeských Milovic se dostane mezi exkluzivní společnost afrických národních parků nebo nejsevernějšího cípu Norska. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy tuto lokalitu zařadili do rozsáhlého výzkumu opylovačů.
Výzkumníci se snaží zjistit, jaký je vztah mezi opylovači a rostlinami, které opylují, a jak se tyto takzvané polinační sítě podílejí na biodiverzitě.
Čtěte také
V některých částech světa, zejména v tropických pralesích a na subtropických savanách totiž vědci zaznamenali nebývalou míru biodiverzity a doposud přesně neví proč. A vysokou biodiverzitu posiluje i to, že řada rostlin a opylovačů se úzce specializuje.
Milovice jsou pro takový druh výzkumu ideální lokalitou. Velcí kopytníci svým spásáním totiž udržují krajinu otevřenou a ta se tak nyní podobá tomu, jak česká krajina vypadala před příchodem člověka.
Polinační vztahy vědci zkoumají tak, že na vybraných místech za pomoci průmyslových kamer natáčejí kvetoucí rostliny a sledují, jaké druhy je opylují, nebo se o to alespoň pokoušejí. Každý květ nahrávají po 24 hodin.
Z praturů jde strach, koně a zubři jsou hodnější
Divocí koně a pratuři, kteří milovickou rezervaci obývají, ovšem občas výzkum naruší.
„Jsou hrozně zvědaví a začnou ochutnávat kabel. Je pravda, že některé záběry nám zničili. Někdy to jde, ale pak jsou dny, kdy přichází jedno stádo za druhým a nechtějí jít dál, musíme je odhánět od kamer,“ říká s úsměvem botanička Petra Janečková z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Čtěte také
Výzkumnice zároveň uznává, že některá zařízení jim už kopytníci dokonce zničili, ale nikdy ne tak, aby to nešlo opravit.
Ačkoliv jsou zvířata v rezervaci na lidi zvyklá, praturů se výzkumníci prý občas trochu bojí. Přece jen tito zpětně vyšlechtění velcí kopytníci budí od pohledu respekt, a pokud se k nim člověk neopatrně přiblíží, mohou být agresivní.
Naopak divocí koně jsou klidní a před lidmi spíš utečou. V další rezervaci u Lysé nad Labem pak společnost Česká krajina chová i stádo zubrů, ale i ti jsou podle výzkumníků bezproblémoví.
Poslechněte si celý pořad Ondřeje Nováka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
