Hmyz tvoří základní kámen potravního řetězce. Když zmizí, může se pyramida sesypat, varuje entomolog

5. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia)

V celém světě se rychle snižují počty hmyzu především v důsledku lidské činnosti. Motýli jsou zřejmě nejlepším indikátorem toho, jak rychle se tyto změny dějí, vyzdvihuje entomolog Václav John z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. „Současný stav motýlů je jejich setrvalý úbytek v krajině a působí to dost depresivně. Pořád si člověk říká, že už to nebude horší, a ony se ty počty pořád snižují,“ přiznává.

Podle něj si často lidé neuvědomují, o jak závažný problém jde v případě úbytku motýlů a celkově hmyzu, jehož jsou motýli vlajkovou skupinou.

Čtěte také

„Hmyzu je strašně moc. U nás máme okolo 400 druhů obratlovců, asi 3 tisíce druhů cévnatých rostlin a okolo 40 tisíc druhů hmyzu,“ vyjmenovává host pořadu Leonardo Plus.

„A motýli, protože je o nich tolik dat, k nám nejvíce mluví jako indikátor toho, co se děje i s ostatními druhy hmyzu, které na tom samozřejmě také nejsou dobře. Akorát už nejsou tak atraktivní.“

Motýly potřebujeme nejen jako opylovače, slouží také jako potrava dalším druhům živočichů. „Může se stát, že nějaký druh rostliny, obratlovce či hmyzožravce ubývá – a to může být dáno právě úbytkem hmyzu, i když si to na první pohled neuvědomíme.“

Když mizí z krajiny šelmy coby vrchol potravní pyramidy, tak se zase tolik nestane. Ale v případě hmyzu vytahujeme z pyramidy základy.
Václav John

„Když mizí z krajiny šelmy, které jsou vrcholem potravní pyramidy, tak se toho zase tolik nestane. Ale v případě úbytku hmyzu vytahujeme z té pyramidy základy. A celé se to může sesypat, když nám klíčová složka diverzity takto zásadním způsobem mizí,“ vysvětluje John. 

České databáze motýlů jsou unikátní

Z hlediska ochrany motýlů a kroků, které se v tomto směru dějí, je přitom Česko napřed v porovnání s okolními státy včetně Rakouska. „Hodně těžíme z toho, že zde byli vědci Entomologického ústavu jako Jiří Beneš, Martin Konvička a mnoho dalších,“ říká John.

Čtěte také

„Ti kdysi motýly zpopularizovali, takže hodně lidí se na ně vrhlo amatérsky, tedy je fotí a zabývají se mapováním.“

Entomologický ústav také mapuje motýly a má velkou databázi. „Další databázi provozuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Nálezová databáze ochrany přírody obsahuje obrovské množství dat. To je unikát, protože okolní státy takto přístupnou databázi nemají,“ tvrdí entomolog.

„Proto máme velice dobře zdokumentované úbytky i výskyty motýlů lépe než v sousedním Rakousku nebo Německu. Jsme na tom srovnatelně s s Holandskem nebo Velkou Británií.“

Lokální aktivity pomáhají, ale trend nezvrátí

Motýlí farmy považuje vědec za prospěšné, ačkoliv většina z nich se zaměřuje na tropické druhy. „Z hlediska ochrany motýlů tam přímý dopad spíše není, ale je tam velký dopad nepřímý. Tedy že se lidem ukáže, jak neskutečně diverzifikovaná skupina živočichů motýli jsou. A lidé pak pak spíše přispějí k jejich ochraně.“

Čtěte také

„V poslední době se ale objevují i farmy, které se zabývají chovem našich původních druhů motýlů a ty mají také obrovský význam vzdělávací,“ dodává John.

A upozorňuje že snahu reintrodukovat nějaký druh do krajiny je třeba pečlivě zvážit. „Když něco zvládnete chovat, ale pak nemáte kam to vypustit, aby to prosperovalo, tak to moc nepomáhá. Ale když třeba uděláte management lučních biotopů a pak tam nějaký druh můžete vrátit, smysl to samozřejmě má,“ srovnává.

Hlavním problémem je intenzifikace zemědělství. Lokální aktivity nestačí, aby v celostátním měřítku úbytek hmyzu zbrzdily.
Václav John

Jednotlivec může hmyzu pomoci lokálně. „Když si pořídí pozemek s loukou a udělá opatření, tak za pár let vidí, že ty druhy hmyzu mu tam začnou prosperovat, byť i jde o běžné druhy.“ 

„Ale bohužel se úbytek děje na škále celé krajiny a hlavním problémem je intenzifikace zemědělství. Lokální aktivity nestačí, aby v celostátním měřítku úbytek hmyzu zbrzdily.“

Spolehlivý indikátor? Přední skla aut

Vědec připomíná dánskou studii, jejíž autoři vzpomínají, že dříve, když se trhaly maliny, tak občas při tom trhající snědl ploštici. „Dnes už se to ale nestává, protože ani ploštice, které zde vidíme běžně, v Dánsku už tolik nemají.“

Čtěte také

Také auta musela mít dříve přední sklo, protože při delších cestách bylo plné hmyzu. „Dnes už není ve velké části Evropy potřeba většinou to sklo ani umývat.“

„Když na nádraží na Florenci přijede autobus z Německa, tak to sklo je čisté. Když ale přijede něco  z Rumunska nebo Ukrajiny, tak je sklo daleko špinavější, protože tam hmyz ještě je. Ale ze západní a střední Evropy rychle mizí a dnes už si to ani neuvědomujeme,“ konstatuje Václav John.

Jaké druhy motýlů se u nás vyskytují a co všechno je ohrožuje? Jaké jsou stavy motýlů ve světě a na jaké úrovni je jejich ochrana?

Poslechněte si celé Leonardo Plus, připravila ho Martina Rasch.

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související