V české krajině dál ubývá motýlů. Pomáhají jim aspoň místní projekty, i když trend se nezastavuje

Modrásek vičencový je ohrožený druh motýla, který žije jen na několika místech na jižní Moravě a v severních Čechách. Do roku 2004 žil i v Praze, pak ale vyhynul. V roce 2018 ho entomologové do hlavního města vrátili a vysadili ho na Dívčích hradech. Po třech letech se zdá, že modráskovi se v Praze daří.

Čtěte také

Motýl modrásek hořcový je dnes na českém území kriticky ohrožený. Najdeme ho jen na hrstce lokalit

„Teď na jaře byli na Dívčí hrady do výběhu vypuštěni koně Převalského a i ti by měli pomoct. Část ploch tedy bude sečena a část pasena koňmi a je předpoklad, že modrásci budou z toho profitovat, že dojde k obnově populace, která v Praze v minulosti vyhynula,“ líčí ředitel odboru druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí Jan Šíma.

Právě ruční sečení nebo pastva je podle Šímy jedním z možných opatření, jak motýly a další hmyz v naší krajině udržet. Pokud se k údržbě louky používají stroje, ty posečou úplně všechno. Při ručním sečení nebo pastvě některé rostliny na louce zůstanou – a právě ty dávají obživu hmyzu.

Ruční sečení nebo pastva je jedním z možných opatření, jak motýly a další hmyz v naší krajině udržet.

O tom, že koně můžou rozmnožení motýlů prospět, svědčí příklad bývalého vojenského prostoru v Milovicích. I tam louku už šest let spásají divocí koně a také zubři. Díky tomu se tam vyskytuje skoro šedesát druhů motýlů, což je téměř polovina všech denních druhů motýlů žijících v Česku. 

Trápení s hnědáskem

Ne vždycky se ale ochranářské snahy setkávají s úspěchem. Před dvěma roky se v režii Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) a ministerstva životního prostředí slavnostně vypouštěly housenky hnědáska osikového.

Hnědásek osikový|foto:Alois Pavlíčko

V rámci záchranného programu v roce 2019 vznikla nová lokalita výskytu tohoto kriticky ohroženého motýla, a to v Libickém luhu na Kolínsku. Hnědásek osikový odtud zmizel v polovině 90. let 20. století. Aby se do něj mohl před dvěma roky vrátit, musely se některé stromy prořezat, aby se místo prosvětlilo.

Čtěte také

Je tu Rok vážek. Na zahradu je přilákáte malým jezírkem na dešťovou vodu, budou lovit komáry

Odborníci předpokládali, že se nově vysazená populace spojí s hnědásky, kteří přirozeně žijí v asi deset kilometrů vzdáleném Dománovickém lese. Jenže netušili, že ještě ten rok se tamní populace kvůli poměrně chladnému jaru a značnému rozmnožení parazitů zmenší o devadesát procent. A pokles pokračoval i vloni. Z několika stovek hnízd jich zůstalo sedm.

U motýlů takové propady v početnosti bývají poměrně časté, ale pro kriticky ohrožený druh můžou být fatální. Koordinátor záchranného programu Václav John z AOPK ČR tak letošní rok očekává s napětím:

„Naštěstí letos zatím téměř nejsou přízemní mrazíky. Na jaře 2019 byl velký problém, že deset dní po sobě vyloženě mrzlo. To ty housenky při kuklení nezvládají. Teď je sice poměrně zima, všechno je opožděné, ale pořád se ještě nedá říct, že ta sezóna bude špatná. Klíčové bude, jaké počasí bude v době letu motýlů v červnu.“

Ochranáři se nevzdávají a věří v obrat

Odborníci se teď pokusí zajistit prosvětlení lesa hned na několika místech. Populace hnědáska by se tak měla rozdělit do několika skupin. Pokud na jednu z nich znovu udeří parazité, ostatní skupiny by měly přežít.

Čtěte také

Lesní závod Židlochovice podle entomologů škodí přírodě na Pálavě. Vědci se obrátili na policii

Motýlům obecně můžou prospět i zemědělci, a to třeba vysazováním biopásů, tedy směsi kvetoucích rostlin na okraji polí. A také omezením chemických postřiků. Motýli na to reagují rychle, jak vysvětluje profesor Zdeněk Laštůvka z Mendelovy univerzity v Brně:

„Třeba se to nádherně daří na vinicích. Tam už se ty insekticidy, tedy látky hubící hmyz, podařily stlačit téměř na nulu. Najednou se vinice mohou stát jakýmsi centrem biodiverzity, i když ještě před dvaceti třiceti lety to v podstatě byla poušť.“

Najednou se vinice mohou stát centrem biodiverzity, i když ještě před dvaceti třiceti lety to v podstatě byla poušť.
Zdeněk Laštůvka

Nejvíce by podle profesora Laštůvky pomohly systémové změny, které například omezí vypouštění emisí. Motýlům totiž škodí i výfukové plyny aut. Ne snad, že by se jimi otrávili, ale z těchto plynů se do ovzduší uvolňuje dusík. Ten pak dopadá na louky a vyživuje trávy. Ty pak vytvoří hustý porost, ve kterém larvy motýlů nemůžou přežít. Takové změny jsou ale samozřejmě zdlouhavé.

Poslechněte si reportáž Daniela Mrázka.