Biolog Vácha: Živit se hmyzem dává ekologicky smysl. Odpor proti tomu je otázkou kultury a estetiky

9. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Marek Vácha

Ačkoliv je to pro euroamerickou civilizaci tabu, konzumace hmyzu čili entomofágie dává obrovský smysl nejen z hlediska ekologie, tvrdí biolog a teolog Marek Vácha.„Všechno je v hlavě. Indové se na nás koukají skrz prsty, protože jíme hovězí, Židé a muslimové, že jíme vepřové. Asiaté si říkají, co jsme to za lidi, když konzumujeme něco tak krásného jako králíci,“ upozorňuje v pořadu Leonardo Plus vědec.

Podle Váchy jsou na prvním místě proteiny: „Hmyz je nepochybně nevyužitý zdroj proteinů a je jednoduché ho pěstovat. Ekologicky to dává obrovský smysl, protože je to velmi laciné.“ 

Vše začíná u rostlin, které jsou primárními producenty biomasy, tedy zelené hmoty, kterou člověk neumí trávit. „A tou se hmyz živí. Takže saranče si okusuje lístek rostliny. A zhruba deset procent hmoty, kterou tvorové včetně hmyzu na louce zkonzumují, promění ve svá těla.“

Čtěte také

„Sekundární konzument může být třeba rejsek, který sní ono saranče, a terciární konzument může být třeba had, který sní rejska, kvartérním konzumentem může být třeba dravý pták,“ popisuje Vácha. 

Podle něj platí pravidlo deseti procent, tedy že na každé úrovni je schopen organismus využít jen asi deset procent úrovně, která je pod ním.

„Jinými slovy, kdybych sem přinesl pašíka a udělali bychom si zabijačku, tak bych asi padesát dní jedl jen maso prasete. Ale kdybych se měl živit tím, co žralo to prase, tak vydržím přibližně 500 dní. Najednou dává smysl i to, co říkají environmentalisté, proč je důležité být vegetariány: protože to velmi šetří přírodu,“ vysvětluje Vácha.

Vrcholoví predátoři jsou vždy ohroženy vyhynutím. Proč? Protože jich je fyzicky málo a planeta Země to neutáhne.
Marek Vácha

Například kráva spase asi osm až devět kilogramů trávy na jeden kilogram masa. „Tím pádem, kdybychom se živili přímo hmyzáky, kteří se živí přímo rostlinami, které my především kvůli celulóze neumíme dobře trávit, tak by to dávalo ekologicky obrovský smysl,“ opakuje vědec.

„Z této potravinové pyramidy plyne několik krásných záležitostí: mimo jiné to, že vrcholoví predátoři jako například velké šelmy jsou vždy ohroženy vyhynutím. Proč? Protože jich je fyzicky málo a planeta Země to neutáhne.“ 

Čtěte také

Zatímco zebře stačí jen několik akrů zelené trávy, lev musí mít obrovské teritorium, na kterém žije stádo zeber, které se rozmnožují. „Takže nikdy tu nebudou běhat lvi ve velkých smečkách, protože ekosystém to prostě neuživí,“ přirovnává Vácha.

Také proto v případě přírodních katastrof nebo změn klimatu jsou vrcholoví predátoři první, kteří vymřou. „I náš výr má obrovské teritorium, protože ekosystém musí utáhnout všechnu jeho potravu.“

„Kdybychom dokázali komerčně spotřebovávat hmyz, tak je to pak spíš otázka estetická nebo otázka zvyku i kultury. Není to zatím nutnost, ale hmyz by mohl být zpestřením jídelníčku a posun k ekologičtějšímu způsobu života,“ shrnuje výhody entomofágie Marek Vácha.

Proč je hmyz tak úspěšný druh, bez kterého by ekosystém planety Země nemohl existovat? Poslechněte si celé Leonardo Plus.

Spustit audio

Související