Ničení amazonského pralesa je výnosný byznys, může ale vést k ekologické katastrofě

7. září 2019

Amazonský prales stále hoří a západní země mají čím dál větší obavy z následků. Osud Amazonie je však hlavně v rukou politických a hospodářských sil v Brazílii, poznamenává americký server Vox. I když místní farmáři, rančeři a těžaři dřeva mají z odlesňování obrovské zisky, Brazílie má na ochranu džungle zákony a předchozí vláda je využívala.

Amazonie má největší tropický prales na světě a 60 % jeho plochy o rozloze pěti a půl milionu čtverečních kilometrů leží v Brazílii. Je to obrovský rezervoár uhlíku, kde se vyskytuje největší koncentrace biodiverzity na naší planetě.

Čtěte také

Čtěte také

Hraje zásadní roli v klimatu celého regionu a vědci se ještě pořád učí, jak Amazonie ovlivňuje celosvětový klimatický systém.

Přesto se vloni po několikaletém poklesu zvýšilo odlesňování i počet požárů. Někteří vědci varují, že se Amazonie blíží k bodu, kdy bude zničeno tolik lesů, že se může zhroutit celý ekosystém. Za tímto rizikem však stojí obrovský ekonomický tlak. Převážnou většinu požárů založili lidé – horníci, dřevaři a zemědělci.

Farmáři je zakládají po vykácení části lesa, aby obohatili půdu o živiny nutné k pěstování plodin. Další mají zase na svědomí nezákonní těžaři dřeva nebo horníci, kteří chtějí z oblasti vyhnat místní domorodce.

Nejvíc však odlesňují chovatelé dobytka. Brazílie je největší světový vývozce hovězího masa, které do brazilské ekonomiky vloni přispělo šesti a tři čtvrtě miliardami dolarů. Země je také druhým největším vývozcem sójových bobů. Zhruba 80 % těch, které se pěstují v Amazonii, se používá jako krmivo pro dobytek.

V Amazonii se také vyskytují naleziště zlata, hliníku a ropy. Jejich nezákonná těžba v poslední době bezprecedentně vzrostla, varuje Amazonská georeferenční sociálně-ekologická informační síť. Ilegální kácení stromů pohání zvýšená poptávka po dřevě.

Odlesňování se zrychluje

Ničení amazonského pralesa se zrychlilo od loňského roku, kdy byl zvolen prezidentem Jair Bolsonaro. V předvolební kampani sliboval jeho větší využívání, a získal si tak podporu místní zemědělské lobby.

Čtěte také

Čtěte také

Bolsonarova vláda přestala důsledně uplatňovat zákony na ochranu životního prostředí. Podle BBC letos uložila o skoro třetinu méně pokut než ve stejném období vloni.

Ministr životního prostředí Ricardo Salles, kterého do funkce vybral Bolsonaro, byl vloni usvědčen, že jako ředitel ekologické organizace ve státě São Paulo měnil mapy v programu ochrany životního prostředí ve prospěch těžařských firem.

Brazilská prokuratura teď vyšetřuje stížnost na mírnější vymáhání ekologických zákonů. A jen minulý týden podepsaly stovky státních zaměstnanců otevřený dopis Bolsonarovi, ve kterém si stěžují, že jeho politika narušuje jejich práci na ochranu životního prostředí.

Brazilský prezident také přestal chránit domorodé obyvatele Amazonie. V lednu napsal na Twitteru, že přes 15 % rozlohy země je oficiálně domorodým územím, ale žije tam jen necelý milion lidí, s nimiž „manipulují nevládní organizace“, a proto je třeba domorodce „integrovat“.

Aktivisté v srpnu získali dokumenty, které mají dokazovat vládní úsilí o oslabení práv domorodců a zastavení programů na ochranu přírody s cílem umožnit v Amazonii výstavbu přehrad, mostů a silnic. Ekologové se obávají, že to ještě víc oslabí funkci pralesa a usnadní nezákonnou těžbu dřeva a hornin.

Odlesňování se vloni zrychlilo o 88 % a počet požárů letos stoupl o 84 % oproti témuž období v roce 2018, upozorňuje brazilský Národní institut pro výzkum vesmíru. Brazilská část Amazonie od ledna přišla o 39 % zalesněné plochy více než v téže době loni. A jelikož zrovna začalo období sucha, mohou se požáry ještě zhoršit.

To, co se v Amazonii děje, má celosvětové důsledky, vysvětluje Vox. Deštný prales pohlcuje oxid uhličitý, ale když se jeho stav zhorší, může ho naopak vylučovat. Proto hraje záchrana Amazonie zásadní roli v boji proti globálním klimatickým změnám.

Globální katastrofa

Dnes je už zničeno 17 % Amazonie, a pokud toto množství stoupne na 20 až 25 %, prales začne podle některých vědců umírat. Nebude v něm už dost vegetace, která by ekosystému dodávala vlhkost, a prales se změní ve step beze stromů.

Čtěte také

To by byla globální ekologická katastrofa, která by měla i hospodářské důsledky. Déšť, který prales vyvolává, doplňuje zásoby vody pro velká města a zavlažování úrody, zpomaluje erozi půdy a zmírňuje záplavy.

A jestli prales začne uvolňovat oxid uhličitý, mimo jiné stoupnou hladiny oceánů a úroda bude méně výživná.

Podle jedné loňské studie by umírání pralesa způsobilo v příštích třiceti letech škody v hodnotě přes tři a půl bilionu dolarů.

Přitom v letech 2005 až 2014 Brazílie v omezování kácení dřeva a prevenci požárů výrazně pokročila. Díky důslednějšímu uplatňování zákonů o ochraně přírody, mezinárodní pomoci, tlaku aktivistů a účinnějšímu farmaření a pěstování dobytka snížila výskyt těchto jevů o celých 70 %.

Brazilská vláda investovala do omezení odlesňování skoro tisíc dolarů na každý hektar půdy. Výsledkem bylo, že ekonomika země rostla, 29 milionů lidí se vymanilo z chudoby a klesla nerovnost v příjmech.

Změna domácí politiky má pozitivní dopad na deštné pralesy i jinde.  Kostarika začala realizovat program boje proti chudobě a odlesňování a od roku 1996 svou pralesní plochu zdvojnásobila. Její ekonomika se výrazně zlepšila a země teď směřuje k uhlíkové neutralitě rychleji než kterákoli jiná, uzavírá americký server Vox.

Spustit audio

Související