K ochraně amazonských pralesů je třeba nejen bič, ale i pomoc pastýřům

Poukazuje i na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který pohrozil, že zablokuje obchodní dohodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosur, protože Brazílie proti požárům v Amazonii nezasahuje dostatečně.

Podle Margolise však chybí podrobnější vysvětlení, proč se zkáza tak zvětšuje a jak jí zabránit. Vina se většinou připisuje obvyklým podezřelým – těžařům dřeva bez povolení, nedisciplinovaným rančerům nebo zlatokopům. Částečně je to pravda.

Čtěte také

Budoucnost deštných pralesů? Bolsonaro nechce, aby svět strkal do Amazonie nos

Podle prezidenta amerického nevládního Ústavu pro inovaci Země Daniela Nepstada se však také uvolnily předpisy, které v Amazonii kácení pralesa a šíření požárů omezovaly. A protože úřady už oblast tak pečlivě nesledují, majitelé pozemků mají pocit, že mohou kácet a vypalovat, jak se jim zachce.

Démonizovat farmáře a rančery, místo aby jim úřady pomáhaly, je však špatná strategie, protože Brazílie přichází o potenciálně cenné spojence při ochraně pralesa.

Brazilská ekologická politika je bohatou směsicí nařízení a zákazů. Majitelé pozemků v Amazonii se nesmí ani dotknout osmdesáti procent své půdy a odlesňování je bez patřičného povolení zakázáno i na zbývajících dvaceti procentech.

Porušení tohoto předpisu se trestá pokutami ve výši až 1 200 dolarů za hektar zničené půdy nebo vězením, či dokonce obojím. A pokud chtějí majitelé získat povolení k zastavění svého pozemku, musí absolvovat únavný několikaměsíční proces.

Nejhorší jsou pastýři

I když jsou přísné tresty pro provinilce správné, k záchraně deštného pralesa je třeba mnohem víc. Aby se omezilo odlesňování a dodržel se slib snížení objemu skleníkových plynů do roku 2030 o více než třetinu oproti roku 2005 i ekologické závazky ve vznikající dohodě mezi Evropskou unií a Mercosurem, měla by Brazílie nabídnout kromě biče i cukr, soudí komentátor agentury Bloomberg.

Čtěte také

iROZHLAS

Amazonie je poklad. Asi o ni ale musíme přijít, aby nám to došlo, říká Čech v čele ekvádorské nadace

Znamená to jednat s farmáři i chovateli dobytka spíš jako s akcionáři Amazonie než jejími ničiteli. V oblasti napáchají snad největší škody prostí pastýři. Pasou dobytek na neudržovaných pastvinách a ženou ho stále hlouběji do pralesa. Tento zvyk je jedním z důvodů, proč je v Amazonii 200 tisíc kilometrů čtverečních zničených pastvin, dvakrát víc, než jakou má rozlohu celé Portugalsko. V mnoha případech tyto pastýře pohání chudoba.

Výzkum v západoamazonském státě Acre ukázal, že užití správných nástrojů může tento vývoj nejen zbrzdit, ale dokonce i zvrátit. Pasáci, kteří s dobytkem obcházejí jen svůj pozemek a chrání pastviny ovocnými stromy a sázejí bytelnější píci, jež stíní půdu před sluncem a udržuje v ní výživný dusík, svá stáda mnohonásobně zvětšují, aniž kácejí stromy.

Čtěte také

Brazilský prezident: Macron nám nabízí pomoc. Je to projev koloniálního uvažování

Většina amazonských farmářů napase na jednom hektaru jedinou krávu, zatímco nejlepší farmy v Acre až čtyři. Agronom Judson Valentim z Acre zjistil, že tyto metody v kombinaci s malou dotací dvanácti dolarů na hektar půdy dokážou to, co nesvedou vysoké pokuty – přimějí pastýře k obnově vlastních polí.

A obnovené pastviny znamenají menší odlesňování. Farma je také zdravější, když její majitel pečlivěji sleduje výdaje třeba za odstraňování plevele nebo očkování zvířat.

Krásné, ale drahé

Rovněž spolu souvisí chudoba a dravé farmaření. Nejhorší farmy mají chudší pastýři, kteří nemají možnost finanční půjčky a hospodaří dál od měst. Tučné pokuty možná nutí dodržovat zákony majitele větších pozemků, ale ne ty drobné. Není divu, že za odlesňováním stojí především tito drobní farmáři a osadníci.

Čtěte také

Požáry v Amazonii se nedaří dostat pod kontrolu. Sílí protesty proti Brazílii

Udržitelný rozvoj je krásný, ale drahý. Pro venkovské majitele pozemků v Amazonii je mnohem snazší získat povolení k udržitelné těžbě dřeva. A všechny stávající překážky vysvětlují, proč řada brazilských farmářů investuje tak málo do ochrany přírody a proč podporuje prezidenta Jaira Bolsonara a jeho politiku.

„Nechte si svoje peníze a zalesněte si za ně Německo,“ prohlásil Bolsonaro poté, co Berlín a pak i norské Oslo zmrazily miliony dolarů pomoci určených k ochraně přírody v Brazílii za to, že tam pokračuje odlesňování.

Přesto prezident před týdnem vyslal k hašení amazonských požárů armádu, a potvrdil tak, že situace je naléhavá, což do té doby rezolutně popíral, uzavírá Mac Margolis pro Bloomberg.