Kanada se připravuje příchod lidí, které chce Trump vyhostit. Před lety tam žadatele o azyl vítali

Kanadská hranice obvykle zůstává mimo hlavní pozornost v debatách o americké imigraci. S nástupem Trumpovy administrativy se však mohou změnit nejen tradičně přátelské vztahy mezi oběma státy, ale i kanadská migrační politika.

V Kanadě už změny začaly. Premiér Justin Trudeau po zvolení Trumpa obnovil zvláštní vládní výbor pro vztahy mezi oběma zeměmi, který se zaměřuje především na imigraci.

Trudeau se bude muset vypořádat nejen s Trumpovou politikou, ale i s kanadskou veřejností, která se v posledních čtyřech letech stále více staví proti přijímání žadatelů o azyl a uprchlíků.

Čtěte také

Trump preferuje bilaterální vztahy se sobě rovnými, Evropskou unii bude odsouvat stranou, míní Daněk

Americko-kanadská hranice se stala ohniskem napětí už v minulosti, když Trump během své první administrativy oznámil záměr zrušit status dočasné ochrany. Ten chrání občany zemí, ve kterých probíhají nepokoje. V důsledku toho v roce 2018 mířily k severní hranici Spojených států tisíce přistěhovalců, kteří hledali útočiště v Kanadě.

Tom Homan, kterého Trump nedávno označil za svého „pohraničního cara“, varoval před přistěhovalci, jenž do USA vstupují bez povolení přes kanadskou hranici. Představil už také plány na zpřísnění vstupu do země ze severu.

Kanada se mezitím připravuje na možný nárůst počtu přistěhovalců, pokud Trump uskuteční své plány na hromadné deportace a zrušení dočasné ochrany pro více než milion imigrantů žijících ve Spojených státech.

Důvodem jsou i zkušenosti z jeho prvního funkčního období. Kanada tehdy zaznamenala zejména velký nárůst počtu příchozích Haiťanů, jejichž status dočasné ochrany Trump zrušil. Tato ochrana platila od ničivého zemětřesení v roce 2010, z něhož se Haiti plně nevzpamatovalo.

Podle informací deníku New York Times úřady posilují hlídky a nakupují nová vozidla a techniku pro hranici mezi státem New York a kanadskou provincií Québec. Tyto kroky mají zabránit tragédiím, jako byla ta v roce 2022, kdy rodina, kterou převáděli pašeráci, umrzla při pokusu dostat se do Spojených států.

Kanada tehdy a dnes

Kanadská vláda chce také údajně důsledněji uplatňovat dohodu o „bezpečné třetí zemi“. Ta umožňuje deportovat žadatele o azyl, kteří přišli přes Spojené státy. Tito lidé by tak museli žádat o právní ochranu na americkém území.

Čtěte také

Američtí politici potřebují křičet, že žádná migrace nebude. Firmy ale shání levnou pracovní sílu, říká amerikanistka

Tom Homan už přitom řekl, že Trumpova administrativa plánuje tyto osoby během posuzování žádosti zadržovat, zatímco dosud obvykle čekali na soudní rozhodnutí na svobodě.

Plány Kanady představují odklon od kdysi otevřeného přístupu premiéra Trudeaua k migraci. V roce 2017 vítal ve své zemi všechny, „kteří utíkají před pronásledováním, terorem a válkou“. Reagoval tehdy na krok Trumpa, který zavedl zákaz vstupu do USA občanům z několika převážně muslimských zemí.

Dnes Trudeau říká, že jeho vláda v otázkách imigrace udělala několik chyb. „Mohli jsme jednat rychleji a zavřít brány migrace dříve“, prohlásil kanadský premiér v nedávné videonahrávce.

Posun v jeho politice odráží měnící se nálady kanadské společnosti vůči imigraci, uzavírá server Vox.

Na Ukrajině se s nástupem Donalda Trumpa připravují na nejhorší scénář. Mezinárodní zatykač na izraelské představitele ukazuje, jak vlády balancují mezi dodržováním mezinárodního práva a politickými zájmy. Zaspala Evropa kobaltový boom v Demokratické republice Kongo? Buenos Aires zavádí ChatGPT do soudních síní.