Američtí politici potřebují křičet, že žádná migrace nebude. Firmy ale shání levnou pracovní sílu, říká amerikanistka

Nejdřív si řekněme, jak je migrace fakticky tíživý problém. Nakolik se během období Joe Bidena a Kamaly Harrisové zvýšilo nelegální přistěhovalectví? A je pravda, že v poslední době nápor zvláště na jižní hranici klesá?

Za administrativy Joea Bidena a Kamaly Harrisové se sešlo několik důležitých momentů, které migrační toky, jejich objemy, jejich podobu docela významně proměnily. A dostali jsme se v nich docela blízko dosavadním rekordům, které byly v nultých letech za administrativy prezidenta George W. Bushe.

Sešel se konec pandemie. Když Joe Biden nastupoval, ještě byla všechna pandemická omezení. Zhoršovala se rapidně ekonomická, bezpečnostní a politická situace v zemích, kde migranti uvažovali o tom, jak vyřeší své tíživé životní situace. A rozhodli se pro migraci.

Čtěte také

Spojené státy se začínají více zabývat Indo-Pacifikem. Biden jede Německo uklidnit do budoucna, myslí si amerikanista Perutka

A že se stala prostupnou oblast, která dřív byla džunglí a mokřadem v oblasti Dariénského pralesa mezi Kolumbií a Panamou. Ta zpřístupnila cestu pro migranty nejenom z oblasti jižní Ameriky, ale z oblasti subsaharské Afriky, z oblasti Číny. Zpřístupnila migrační toky americkým kontinentem i pro lidi, kteří nejsou z oblasti Amerik. A to je novum.

K poslední otázce, jestli se na jižní hranici nápor trošičku zmírnil – ano, zmírnil, protože v průběhu roku 2024 Biden s Harrisovou začali implementovat opatření a stopky, pokud dosáhne počet příchozích na hranici jistého počtu.

Stopky tak, aby administrativa mohla lidi nepřijímat, deportovat, s odvoláním na to, že je zahlcená, že nestačí přijímat tyto nápory. Zhruba od léta tak nastalo zklidnění a zmírnění toků proti tomu, jak jsme je viděli doteď.

A jak důležité je to téma v kampani? Je opravdu ústřední?

Je to strašně důležité téma, ale jak jsou Spojené státy americké v posledních letech či desetiletích výrazně rozdělené, tak vidíme, že pro více než osmdesát procent lidí, kteří se deklarují jako Trumpovi příznivci, je toto téma téměř číslo jedna.

Když se podíváme do demokratického tábora, tak tam je to spíše kolem třiceti až čtyřiceti procent hlasů. Takže vidíme, že téměř dvojnásobek konzervativněji smýšlejících lidí pociťuje imigraci, zvlášť imigraci lidí bez řádné dokumentace, jako extrémně vysoký problém a podporují velice represivní rétoriku a politiky s tím spojené.

Trumpovo volební eso

Jaké návrhy oba kandidáti v tomhle směru přinášejí?

Od Donalda Trumpa jsme již opakovaně slyšeli, že se chystá k masovým deportacím. Ještě bych se zastavila u skutečnosti, že existuje celá řada dezinformací či přímo lživých tvrzení o počtech těchto lidí v USA.

Dokonce v prezidentské debatě v červnu na CNN, ještě mezi Bidenem a Trumpem, jsme od Trumpa slyšeli, že jich je snad v zemi kolem 18 milionů. To je neověřené číslo, v žádných spolehlivých výzkumech ani statistikách se nevyskytuje. Spíše hovoříme o 11 až 12 milionech.

Čtěte také

Trump je rozporuplná osobnost a strašně přehání, ale jako politik měl výsledky, soudí publicista

Ti lidé více než pět až deset let žijí v rámci USA, často jsou to rodiče dětí, které se narodily ve Spojených státech. Situace je skutečně velice složitá. A recepty se liší, Donald Trump slibuje masově deportovat tyto lidi, aniž bychom slyšeli nějaké detaily.

Zatímco Harrisová se spíše hlásí k odkazu legislativy, která neúspěšně ležela na půdě amerického Kongresu na začátku roku 2024. Strana demokratů k ní získala i zákonodárce ze strany republikánů, tedy snažila se o jistý konsensus.

Ale ani tato legislativa, docela restriktivní na to, že s ní přišli demokraté, neprošla. Zlí jazykové a my, co sledujeme vývoj, vidíme, že velice významnou úlohu v tom, že neprošla, sehrál kandidát na republikánského prezidenta Donald Trump, který nechtěl přijít o toto volební eso do letošních voleb.

A jak to podle vás bude vypadat po zvolení jednoho, nebo druhého kandidáta? Předpokládám, že Kamala Harrisová by se snažila naplnit tenhle svůj legislativní plán. Ale je skutečně představitelné a realizovatelné, že Donald Trump odsune takové množství lidí?

Zatím nejaktivnější americký prezident, co se deportací týče, je historicky naprosto jednoznačně Barack Obama. A Barack Obama, který tlačil na legislativní reformu, zároveň říkal, že kdo nemá řádnou dokumentaci, musí být odsunut z USA.

Čtěte také

Pojídači psů a zabijáci nemluvňat? Harrisová se dostala Trumpovi pod kůži, soudí expert

Obama teď k tomuto plánu říká: Hodně štěstí s tím, že chcete odsunout 11 až 12 milionů lidí. To si počkám a budu se dívat, jak se to dělá.

Podle mě je to rétorika, která spíše naznačuje voličům, jak zásadní to téma je. Ono se snad ani nemyslí, že by to bylo proveditelné. To je podobné jako se zdí, o které jsme tolik slyšeli po roce 2016 v někdejší prezidentské kampani.

Migrační situace je složitá. Stát není jedinou entitou, která mezinárodní migraci vede a řídí. Je tady třeba trh práce, nebo naše soukromé rozhodnutí, nebo rozhodnutí našich rodin.

A zrovna americký trh práce je na intenzivní, manuálně náročné a špatně placené práci v sektorech, jako je stavebnictví a zemědělství, zcela niterně závislý. A zaměstnavatelé z USA velmi tlačí na to, aby se vytvořily legální cesty, jak přivést dočasné pracovníky do USA.

Tyto možnosti byly během pandemie a během administrativy Donalda Trumpa téměř zrušeny, téměř vynulovány. Takže vidíme spor různých entit, které mají své želízko v ohni v migraci. Zaměstnavatelé potřebují lidi a politici potřebují křičet, že žádní migranti nebudou.