Spojené státy se začínají více zabývat Indo-Pacifikem. Biden jede Německo uklidnit do budoucna, myslí si amerikanista Perutka

Když Joe Biden nastupoval do úřadu po Donaldu Trumpovi, jedním z jeho cílů bylo napravit vztahy s Evropou. Podařilo se mu to za ty čtyři roky?

Zcela nepochybně. Hlavním cílem Joea Bidena se stalo Německo, které Trump na konci své administrativy takřka z duše nenáviděl. Dokonce vyhrožoval i stažením amerických vojáků z německých základen.

Biden, když nastoupil do úřadu, toto rozhodnutí hned zvrátil. Další čtyři roky potom kontinuálně pracoval na zlepšení vztahů s Evropou, zejména s Německem. Důležité je taky si uvědomit, že do toho zasáhl konflikt na Ukrajině, který pomohl transatlantickou vazbu ještě posílit.

Bidenova návštěva teď, na konci jeho funkčního období a jeho prezidentství, je vyvrcholením. Ocenění, které dostane od německého prezidenta, je symbolickým zakončením. Někteří autoři hovoří o jakési labutí písni Joea Bidena.

Čtěte také

Část Floriďanů je hrdá na to, že hurikán přečká doma. Předpovědi ale byly tak alarmující, že se evakuovali, popisuje zpravodajka z USA

Zmínil jste nepříliš dobré vztahy Donalda Trumpa s Německem, ještě když byl prezidentem. Připomenu i to, že si Německo pamatuje, jak při jednání s Angelou Merkelovou Donald Trump hodil směrem k ní pytlík s bonbóny s tím, ať si nestěžuje, že od něj Německo nikdy nic nedostalo. Proč by se ale evropsko-americké pouto nemělo dál dodržovat v případě vítězství Kamaly Harrisové?

Kamala Harrisová se Evropě a vůbec zahraniční politice příliš doposud nevěnovala. Je poměrně velkou otázkou, jaký kurz nastolí, protože ve svých vyjádřeních není příliš konkrétní. Je otázkou, jakým způsobem americkou politiku nasměruje.

Dá se říct, že to asi pro Evropu bude lepší varianta než Donald Trump. Koneckonců vyšlo už několik analýz, které říkají, že i pro hospodářství Evropy bude Harrisová lepším kandidátem než Trump.

Je vždy otázkou, jakým způsobem tito nezkušení američtí prezidenti, svou zemi nasměrují. Je tu příklad bývalého prezidenta Jimmyho Cartera, který v 70. letech svou zahraniční politikou šokoval celý svět a ne úplně v dobrém slova smyslu.

Udržování transatlantických vztahů

Joe Biden je politikem, který ještě zažil pevné americko-německé propojení během studené války. Utužoval transatlantické vztahy už jako viceprezident v úřadu Baracka Obamy?

To je pravda. Biden byl u zlomových momentů, které se týkaly Západního Německa, zejména posilování vztahů v 80. letech. A potom byl samozřejmě u vyvrcholení spojení Německa, které víceméně zařídila americká administrativa, byť tedy republikánská.

Čtěte také

Expertka: Místo politika dýdžej? Trump nabyl pocitu, že už nemusí nic říkat. Volen bude pro to, kým je

Když byl viceprezidentem Baracka Obamy, tak se snažil Biden posilovat evropské vazby. Ale řekl bych, že tady to spíš hodnotíme trochu retrospektivně. Protože to, co přišlo za Trumpa, tyto vazby vykolejilo. Takže se ještě s láskou vzpomíná na předcházející období.

Ale obecně nemají američtí viceprezidenti tolik zájem na zahraniční politice, ani to není v jejich pravomocích. To potom představuje určitý problém, pokud se z nich stanou prezidenti.

V případě Joea Bidena se tak nestalo. On byl už velmi protřelým politikem a začal velmi rychle od počátku svého mandátu vztahy s Evropou zase napravovat – po Donaldu Trumpovi.

Zdá se, že Spojené státy teď chtějí hlavně upevňovat vztahy především s Indo-Pacifikem. Co jim může toto spojenectví přinést? Proč je to pro ně teď důležité?

Ano, tady se objevuje velmi důležitá otázka, pokud skutečně Donald Trump vyhraje – ale objevuje se to taky v rétorice Kamaly Harrisové.

Spojené státy se začínají více a více intenzivně zabývat právě indo-pacifickou oblastí, zejména vzrůstajícím vlivem Číny a samozřejmě i čínskou agresivitou. Tento týden jsme mohli sledovat například obklíčení Tchaj-wanu, další čínské vojenské cvičení.

Pokud se Spojené státy budou do budoucna zabývat více touto oblastí, pak je otázka, jakým způsobem to ovlivní Evropu. Myslím si, že i proto Joe Biden jede do Německa, kde se bude snažit jaksi uklidnit Německo do budoucna.

Návštěva samotná nevzbuzuje v Americe zásadní mediální zájem, protože se scházejí dva lidé, tedy Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz, kteří pravděpodobně příští rok ve svých funkcích nebudou. U Bidena je to jisté, u Scholze se to dá předpokládat, protože preference jeho strany se nevyvíjí úplně dobře, jak dokázaly i některé volby v nedávné době.

A bude otázka, jakým způsobem se to bude dál vyvíjet. Protože pokud se Spojené státy více stáhnou z podpory Ukrajiny, tak to bude muset nahrazovat Evropa. Jenže například Německo bude muset hlavně investovat do vlastní obranyschopnosti, a tím pádem pak bude velmi složité podporovat dál Ukrajinu.