Dohoda o míru, nebo cla. Trump chce ukončit válku a našel způsob, jak zapojit Evropu, říká Landovský
Donald Trump vyhlásil Rusku ultimátum. Pokud během 50 dní nevznikne dohoda o ukončení války na Ukrajině, Spojené státy na Rusko uvalí vysoká cla a na země, které dále přijímají ruské suroviny, cla sekundární ve výši až 100 procent. USA také na Ukrajinu dodají nemodernější zbraně, platit za ně ale budou evropští partneři. „Trump chce ukončit válku a našel způsob, jak do toho zapojit Evropu,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Jak si vysvětlujete, že je Donald Trump najednou ve směru k Rusku takto otočil?
Všem, včetně Donalda Trumpa, už bylo zřejmé že původní strategie nefunguje. Rusko sice na telefonu pohovoří, je příjemné, ale ve skutečnosti nechce dosáhnout ničeho podobného míru.
Čtěte také
Je to změna strategie, není to změna cíle. Donald Trump chce ukončit válku a teď bude tlačit na Rusko, a to dvěma způsoby, které jste zmiňovala – sankce a dodávky zbraní Ukrajině. Navíc našel způsob, jak do toho zapojit Evropu, která může pomocí obnovy svého materiálu na tuto činnost přispět.
Nevíme přesně, jak vysoká cla chce na Rusko Trump uvalit. Zároveň ruská burza šla po jeho prohlášení nahoru, protože se zřejmě očekávalo, že hrozba z Washingtonu bude ještě přísnější. Jsou Trumpovy plány dostatečně konkrétní?
Dávají prostor pro jednání. Nemalujme si to tak, že jde o nějakou porážku nebo snahu úplně změnit dynamiku konfliktu. Je to snaha válku ukončit – to znamená, že dveře k jednání musí být otevřené. Proto je tam časová lhůta, která má plynout až do 2. září. A Donald Trump očekává, že tlak povede k tomu, že Rusko bude jednat a bude jednat seriózně.
Hrozba pro Čínu nebo Indii
Co očekáváte, že Rusko v následujících dnech udělá?
Určitě si dá chvíli načas, nemůže na to zareagovat ihned. Ale pak si bude muset spočítat, nakolik se mu vyplatí pokračovat v brutálním vedení války bez perspektivy míru a nakolik bude Rusko pokračování ve válce neúměrně bolet a bude bolet i jeho ekonomiku. Propočty, jaký dopad budou mít jednotlivá cla nebo sekundární cla na ruskou ekonomiku, jsou velice důležité.
Čtěte také
Konečně už ale není na straně Spojených států důvěra v to, že Rusko jedná seriózně. To posiluje celý blok.
Co zatím vidím jako nejdůležitější věc, o které média nemluví, je, že Čína se minulý týden velmi silně postavila za Rusko, a tudíž se Spojené státy postaví za Ukrajinu, protože ten konflikt má určitý charakter proxy války. A tím, co skutečně svět ve 21. století mění, je soupeření Číny a Spojených států.
Hrozba sekundárních cel by se mohla týkat například Indie nebo právě i Číny. Myslíte si, že to nic nezmění?
Může. Sekundární cla jsou zajímavá, protože zasahují Rusko v exportu fosilních paliv a ty, kteří z toho profitují. Čína z toho konfliktu profituje každý den i tím, že Rusko s diskontem dováží do Číny technologie nebo materiály jako kovy a levná fosilní paliva. To samé platí částečně i pro Indii.
Tyto země z toho mají velké benefity, navíc Západ s tím má velké náklady. To je zkrátka splněný sen těch, kteří usilují o změnu v multipolárním světě, kde chtějí hrát větší roli, a proto je třeba tuto věc společně zarazit. Takže ano, sekundární cla mohou mít veliký efekt.
Spojené státy poskytnou evropským partnerům nejmodernější zbraně, které budou dodávány na Ukrajinu. Německý kancléř Friedrich Merz už oznámil, že Německo bude v tomto ohledu hrát dominantní roli. Je to plán, se kterým Evropa počítá? A jak se bude rozhodovat, kdo bude platit kolik a za co?
Evropa už nemá mnoho prostoru, kde by svými rozhodnutími měnila okolní realitu. Válka běží deset let. Evropa nezačala masivně vyrábět, ti, kdo vyrábějí nejsofistikovanější systémy, jsou země mimo Evropu, která se postupně zlepšuje v tradičním segmentu.
Čtěte také
Evropa potřebuje přezbrojit. Ukrajinská válka ukazuje, jak důležitá je inovace na bojišti. Evropa přezbrojí pomocí Spojených států a přebytky nebo zbraně, které v tuto chvíli nepotřebuje, může poslat na Ukrajinu, čímž brání další ruské expanzi západním směrem.
Za mě to smysl dává. Roli v tom patrně bude hrát i Severoatlantická aliance, jejímž hlavním úkolem bude ruské expanzi bránit. Má na to určité praktické nástroje, jako velitelství ve Wiesbadenu, fond Comprehensive Assistance Package nebo další koordinační mechanismy v rámci širšího uskupení pro Ukrajinu.
Úloha pro Evropu
Je možné, že by se výdaje na zbraně pro Ukrajinu mohly evropským zemím započítávat do zbrojních závazků, které v rámci NATO přislíbily navýšit do roku 2035 až na pět procent?
Jak tu situaci vidím, tak je to téměř jisté, protože to budou výdaje ministerstev obrany na modernizaci a přebytky půjdou na Ukrajinu. Je to naprosto legitimně započitatelný náklad do těch 3,5 procent integrálních výdajů na obranu. To jedno a půl procento je pro odolnost mimo ministerstva obrany, tam je ta kreativita při započítávání ještě větší.
Čtěte také
Jsem přesvědčený, že o tom mluvil i Donald Trump, když říkal, že Evropa souhlasila s navýšením výdajů, bude mít peníze a ty použije na vyzbrojení sebe sama, ale také na pomoc Ukrajině. A Spojené státy jsou připravené – ne jako charitu, ale za peníze – své nejlepší zbraňové systémy poskytnout.
Pokud tam bude časem více evropských systémů a bude z toho mít něco i naše obranyschopnost, ekonomika a obranně-průmyslová báze, budu se jenom radovat
Jak důležité bylo, že u toho prohlášení byl přítomen i generální tajemník NATO Mark Rutte? Je to všechno koordinováno s Aliancí?
Je to pro nás strašně důležité, protože pořád hledáme cestu k tomu, že o Ukrajině se jedná, ale Evropa u toho není. Správnou platformou se ukazuje být NATO.
Generální tajemník je naprosto fenomenální v tom, jak dokáže s Donaldem Trumpem mluvit a získat jeho důvěru. Americký prezident se o něm během interview nebo během tiskovky v Bílém domě vyjadřoval velice pozitivně.
A je dobrá zpráva, že konečně máme nějakou úlohu a můžeme se o vlastní evropskou bezpečnost starat více, než tomu bylo doposavad.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
