Posílání d*ckpiců bude v Rakousku trestný čin. V Česku se oběti bojí zesměšnění, říká dokumentarista

Jak vnímá české právo posílání takzvaných d*ckpiců neboli nevyžádaných snímků penisů do soukromých zpráv?

České právo posílání d*ckpiců nijak zakotveno nemá. Pátral jsem po tom, co odesílatelům hrozí, pokud by to některá z obětí chtěla řešit. Zřejmě by došlo k přestupkovému řízení a odesílatel by mohl dostat maximálně nižší pokutu.

Čtěte také

iROZHLAS

Nejedlová: Zneužívání musí být pořádně stíhána a trestána. Po systémových změnách volá i Ústavní soud

Zaregistroval jste nějaký případ, kdy se to skutečně řešilo na této úrovni?

Nezaregistroval. Lidé ani neví, že by se mohli bránit, protože se o tomto tématu moc nemluví. V Česku máme poměrně velkou bagatelizaci sexuálního násilí, a to zejména v takto nekontaktní formě. Podle mě si oběti ani takzvaně nelajznou, že by chtěly něčím takovým projít, protože se obávají zesměšňování.

Vy jste se v rámci vaší podcastové dokumentární série snažil zjistit, jaká je motivace mužů posílat ženám nevyžádané fotografie penisu. Na co jste přišel?

Čtěte také

Ani se nepředstavil a rovnou poslal d*ckpic. Poslouchejte první díl série o nevyžádané pornografii

V USA před pár lety proběhla velká studie, která se tímto zabývala. Většina respondentek, kterým to chodí, si myslela, že motivacemi jsou moc, obtěžování nebo snaha ublížit ženě.

Překvapivě je to mnohem prozaičtější – ukazuje se, že muži chtějí ženu navnadit nebo jí ukázat zájem. Může to působit trošku směšně nebo nečekaně, ale opravdu 70 až 80 procent mužů to posílá, protože si myslí, že to žena chce.

Ale realita je úplně opačná, naprostá většina žen o nevyžádanou fotku, genitálu nemá zájem, je jim to odporné.

Pohled patriarchátu

Jak je to z druhé strany? Setkal jste se i s případy, že by posílaly nevyžádané fotografie svých intimních partií ženy?

Určitě takové ženy jsou, posílají spíše poprsí. Ale podle sexuologů je to o dost nižší číslo. A statistiky na to vůbec nemáme.

Čtěte také

Muži si pořád myslí, že to ženu vzruší. S autorem Zobrazeno o posílání d*ckpiců

Odborníci říkají, že je to dost podstudované téma, jenže se na tyto věci díváme pohledem patriarchátu. Zkoumáme to u mužů a u žen očekáváme, že by nebyly tak sexuální bytosti.

Lze u odesílatelů mluvit o nějaké formě psychického problému? Protože ne každý muž si asi myslí, že takto ženu navnadí.

Odborníci říkali, že je to exhibicionismus, který se přesouvá do online prostoru. Mnohomužů, kteří se obnažují v parku, jak tomu bylo dřív, už asi nepotkáme. Ale tohle je jenom menšina.

Naprostá většina mužů, kteří to posílají, žádnou parafilii nebo odchylku v sexuálním chování nemá. Spíš je to edukací a mylnou představou o tom, jak by dvoření se mělo vypadat.

Čtěte také

Bylo to pro mě znásilnění mysli. Poslouchejte druhý díl série Zobrazeno

Jaký dopad může mít nevyžádaný snímek na příjemce nebo příjemkyni? Vyvolává trauma jako v případě fyzického sexuálního obtěžování?

Je to hodně různorodé a záleží na tom, jestli člověk má jiná traumata spojená se sexuálním násilím nebo obtěžováním. Pokud tomu tak je, může to u obětí spustit závažné trauma. Jedna z terapeutek mluvila o tom, že má klientky, které měly na základě nevyžádaných snímků sebevražedné myšlenky.

Může to působit přehnaně, protože si představíme, že nám přijde jeden d*ckpic a moc se toho nestalo. Ale já jsem mluvil se ženami, kterým jich přišly desítky nebo stovky. A když člověku chodí několik nevyžádaných obrázků denně, tak to skutečně dopad mít bude.

Často je to z ranku snížené sebehodnoty, člověk má pocit, že si to zaslouží, nebo že se přičinil k tomu, že mu to muži posílají. A má pocit, že by se měl ze sociálních sítí, kde se to děje, stáhnout. Takže další dopad je, že se příjemce autocenzuruje a limituje ve svém životě.

Čtěte také

Přišlo mi to sexy, ale byla to totální katastrofa. Zobrazeno o mužích, kteří posílají d*ckpicy

Je nutné zdůraznit, že mluvíme o problému, kdy se takové fotografie posílají skutečně nevyžádaně někomu, kdo o ně nestojí, a není to součástí flirtu. Dá se říct, kde je ta hranice? Protože může nastat situace, kdy má konverzace intimní podtón, ale ne tak, aby začaly chodit fotografie penisu.

Hranice je v konsentu. Je úplně normální a zdravé si v dnešní době, kdy většina komunikace probíhá v online prostředí, takové fotky posílat. Ale měli bychom se nejdřív té druhé strany zeptat, jestli o ně stojí. To je úplný základ. Ne to tam rovnou napálit a snažit se druhou osobou překvapit. Tak se nám může velmi dobře stát, že to nebude fungovat.

Starší muži píší dětem

Dá se říct, že je to fenomén jedné generace, který se začal objevovat s nástupem sociálních sítí a smartphonů? A že mladší generace už tento problém vnímá jinak?

Určitě je to věc posledních třeba deseti let. Respondentky, se kterými jsem mluvil, se s tím setkávají od dětství, protože, a to je taky dost alarmující, první d*ckpicy chodí dívkám třeba ve dvanácti letech od o mnoho let starších mužů.

Čtěte také

Sexuální predátoři jsou vrchol ledovce. Děti na internetu často vydírá někdo, kdo je zná, upozorňují odborníci

Pro dnešní nejmladší generaci, které je pod osmnáct let, je to poměrně běžná forma komunikace, jsou na to zvyklí. Ale i tam platí úplně stejné zásady – ne každému je to příjemné, pokud to nebylo vyžádané.

Jak by podle vás měli nejlépe reagovat příjemci nebo příjemkyně takových zpráv, když je dostanou? Měli by se skutečně obracet na policii?

V první linii je dobré se vůči tomu vymezit. Člověk by si měl sám pro sebe určit, jak to na něj působí, jestli mu to působí negativní pocity. A na základě toho reagovat podle toho, co je mu nejpříjemnější.

Může to ignorovat, což dělá asi většina lidí. Nebo říct: Hele, neposílej mi to, já toto nechci.

Jednoduché vymezení se může fungovat. Ale někdy to odesílajícího muže urazí, jak jsem i viděl v několika konverzacích, a začne ženu atakovat. Potom, pokud to člověk nechce řešit dál a nahlásit toho muže na policii, už je lepší ho zablokovat.