Cesta z fronty? Ruští vojáci za odvelení z bojů na klidnější úsek a dovolenou platí statisíce korun
Ruští vojáci se mohou za úplatek dostat z frontové linie do zázemí. Sazba za „přežití“ činí 8 až 30 tisíc eur (200 až 750 tisíc korun) podle místa, kde je voják nasazený, uvádí ve svém investigativním vyšetřování nezávislý ruský portál Važnyje istorii.
V roce 2023 se na jednom z ruských nelegálních internetových fór objevil inzerát, jehož autor ruským vojákům nabízel, že jim za úplatu pomůže opustit frontu. Startovací cena tehdy byla 5 tisíc eur, ale její konečná výše závisela na statusu vojáka. Nižší byla za mobilizovaného brance, vyšší za najatého profesionála nebo bývalého vězně.
Cena se měnila také podle toho, jestli voják působil na okupovaných území Ukrajiny, nebo například v Kurské oblasti.
Čtěte také
Novinářům portálu Važnyje istorii, kteří se vydávali za potenciální klienty, moderátor zmíněného fóra potvrdil, že „prodejce“ je prověřený a nabídka reálná.
Spojili se tedy s autorem inzerátu. Od něj zjistili, že odvolat vojáka z fronty v Kurské oblasti vyjde na 30 tisíc eur. Voják nejprve dostane oficiální dovolenku, v zázemí mu pak vyřídí zdravotní neschopenku a na frontu se již nevrátí.
„Úplatek za to, aby voják dostal dovolenou, je v Rusku běžná praxe. Často se na mě obracejí vojáci, kterým se podařilo za peníze opustit frontu a chtějí se schovat v Rusku nebo odjet do zahraničí,“ cituje portál Ivana Čuvilajeva, zakladatele fondu Běžte lesem, což je organizace, která ruským brancům pomáhá vyhnout se odvodu a vojákům dezertovat.
Cena za to, že voják dostane dovolenou a může měsíc strávit na svobodě, se podle něj pohybuje mezi 7 a 8 tisíci eury(do 200 tisíc korun). V dokumentech mají většinou uvedeno, že se jedná o rehabilitaci po zranění, upřesňuje aktivista.
Uplatit lékaře
Způsobů, jak se dostat z fronty nebo se tam po dovolené už nevrátit, je několik. Jeden z nejčastěji využívaných je podle portálu Važnyje istorii uplácení vojenských lékařů. Běžné jsou případy, kdy si voják sám prostřelí nohu a dá lékaři úplatek, aby nad tím přivřel oko.
Čtěte také
Neexistují však žádné záruky, že se člověk po takové „zaplacené“ dovolené nebude muset vrátit na frontu. Vyřídit lékařskou zprávu o zdravotní nezpůsobilosti, kterou by přijali u vojenské jednotky, mohou jen vojensko-lékařské komise. Ty jsou ovšem před vyšším velením zodpovědné za počty vojáků posílaných na frontu.
„Členům komisí je jedno, jestli člověk má, nebo nemá ruku. Napíší do zprávy, že je voják ‚částečně způsobilý‘, a putuje zpátky na frontu. Žádný úplatek jim nestojí za to, aby nesplnili plán,“ vysvětluje Čuvilajev.
Situace se také značně liší podle toho, kde se voják ocitne, když se mu s pomocí úplatku podaří dostat z fronty. Pokud jej pošlou na „nově připojená území“, tedy do okupované Doněcké, Luhanské, Záporožské nebo Chersonské oblasti, nemá téměř žádnou šanci utéct z nemocnice a dezertovat na území Ruska. Funguje tam totiž zvláštní režim a vojáky, kteří samovolně opustili jednotku nebo dezertovali, vojenské patroly zadržují a vracejí je na frontu.
V regionech vzdálenějších od frontové linie je v tomto ohledu bezpečněji.
„I když tam zběhlého vojáka chytí, budou s ním zacházet mírněji než například v Doněcké národní republice. Problém proto není jen opustit jednotku, ale zůstat na svobodě – tedy odjet co nejdál od přifrontové zóny,“ vysvětluje anonymní zdroj portálu Važnyje istorii.
Klidnější část fronty
Další způsob, jak se vojáci dostávají z fronty, vyšel najevo na konci ledna, kdy byl zatčen pracovník vojenské prokuratury Alexej Achramešin. Podle vyšetřovatelů za úplatek předvolal vojáka jako svědka běžícího soudního líčení a nechal ho z fronty vyvézt v doprovodu soudní stráže.
Čtěte také
Podle zakladatele fondu Běžte lesem Ivana Čuvilajeva však existuje ještě jeden, daleko bezpečnější a velmi rozšířený způsob, jak se vyhnout nasazení v první linii.
Ten předpokládá, že voják frontu neopustí, ale je za úplatek převeden na jiný, klidnější úsek, kde mu hrozí menší nebezpečí, uzavírá své investigativní vyšetřování nezávislý ruský internetový portál Važnyje istorii.
Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Odmítnutí Donalda Tuska vyslat vojáky na Ukrajinu rozdělilo Polsko. Gruzínskému vedení se nedaří navázat vztahy s Donaldem Trumpem. Bělorusko může propustit politické vězně výměnou za zrušení sankcí. V Íránu loni prudce stoupl počet vykonaných poprav.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
