Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho

Klimatické změny se totiž už v Africe projevují. „Zambie je poměrně veliká země a každá oblast má jiné problémy,“ popisuje projektová manažerka Smrčková z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity. Někde je vody dost, ale jsou oblasti, kde je jí velký nedostatek.

„Období dešťů trvá přibližně od konce listopadu do března, pak přijde až osmiměsíční období sucha. Primárně jde o problém s vodou pro hospodářská zvířata, ale v některých oblastech je nedostatek i pro obyvatele,“ dodává v pořadu Hovory.

Čtěte také

V Africe lidé dobře vědí, jak očkování pomáhá, u nás vymýšlíme ptákoviny, myslí si politický geograf

Hlavní cíl odborníků z brněnské univerzity je zlepšení životního prostředí, obnova vodních zdrojů, rehabilitace hektarů půdy, budování zavlažovacích systémů nebo funkčních rybníků.

„U většiny projektů ať v Zambii nebo v Etiopii se věnujeme managementu krajiny. Protože se nestačí věnovat jen jednotlivým políčkům, jen zvířatům. Ale mění se období dešťů, což vychází z klimatických změn, a farmáři na to, co byli dřív zvyklí, už nemohou spoléhat. To je také důvod, proč se věnujeme i krajině kolem polí, která by měla být rehabilitována. Takže používáme protierozní opatření, zalesňování v Etiopii a rekultivaci půdy v západní provincii Zambie.“

Když budou mít mléko celý rok, uživí se

Příkladem může být mléčný průmysl. „Farmáři vozí mléko do mléčných družstev. Pokud mají krávy mléko po celý rok, tak lidé mají zaručený příjem po celý rok – a ne výkyvy mezi obdobími sucha a dešťů. Peníze pak mohou sloužit na vzdělání dětí nebo i investice do rozvoje farem,“ vysvětluje.

Čtěte také

Chtít to nejlevnější teď neznamená nic jiného než tlak na dětskou práci v chudých zemích, říká expert

Podvýživa dětí a nezaměstnanost jsou totiž asi ty největší problémy, které je tam třeba pomáhat řešit. „V Zambii je nejrozšířenější kukuřičná kaše, což je tam nejtypičtější jídlo. V chudších rodinách je to často jediný zdroj potravy. A nemusí jít jen o venkov, ale i o chudší hustě zalidněně městské oblasti, kde není tolik pracovních příležitostí. Takže podvýživa je poměrně velký problém.“

Markéta Smrčková, host Hovorů|foto:Monika Sedláková

V zemi dětem pomáhá hned několik organizací. Mendelova univerzita na to jde trochu jinak, snaží se o zvýšení zemědělské produkce, o vetší diverzifikaci plodin a o zvýšení zdroje vápníků právě zvýšením produkce mléka.

„Pak tyto rodiny totiž mohou lépe vyživovat jak své děti, tak i sami sebe,“ dodává.

Nejrozšířenější plodinou je kukuřice, pak kasava neboli maniok, z jeho hlíz se vyrábí mouka nebo škrob.V západních provinciích, kde jsou velká a pravidelně zaplavovaná pole, roste rýže.

„Pěstuje se tam i hodně zeleniny. Potenciál je veliký, ale farmáři občas nemají vhodný přístup k semínkům, tedy k zemědělským vstupům. I o to se snažíme, aby se diverzifikovala strava o další plodiny,“ vysvětluje Markéta Smrčková.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptala se Andrea Skalická.