Chtít to nejlevnější teď neznamená nic jiného než tlak na dětskou práci v chudých zemích, říká expert
Zatímco miliony dětí v bohatých státech usedají každý den do školních lavic, miliony dětí z chudých zemí jsou nuceny pracovat. Nízké vzdělání, z toho plynoucí celoživotní nedostatek kvalifikace a chudoba jsou přitom koloběh. „Pokud se někde využívá dětská práce, tak to pravděpodobně vede k nižší poptávce po dospělé pracovní síle. Mzdy to drží nízko,“ upozorňuje Evžen Diviš, regionální manažer Charity České republiky.
„A to se zase promítne do kupní síly v zemi a celkové platové úrovně,“ pokračuje. „Je to podobné, jako když se někde začnou zaměstnávat levní migranti, kteří drží platy tak nízko, že to odvětví pak pro domácí populaci není únosné nebo atraktivní,“ uvádí Diviš přirovnání blízké Evropanům.
Čtěte také
„Přitom společnost, kde děti chodí více do práce a do školy, se může posouvat. Jinak nemá vzdělanou pracovní sílu na práci s přidanou hodnotou,“ dodává.
Je potřeba, aby bylo bezplatné základní vzdělání pro co nejvíce dětí na světě, souhlasí Martin Balcar z Českobratrské církve evangelické, někdejší pracovník Amnesty International:
„Pokud děti nechodí do škol, tak často zůstávají na rodinných farmách nebo třeba v dolech. A nic jiného než námezdní síla být nemohou.“
Zvýšit kvalifikaci i kvalitu
Pomoci mohou zahraniční peníze od dárců třeba i tím, že se za ně na rodinné farmy nakoupí sofistikovanější pracovní vybavení. A jakmile se na něm lidé naučí, i to jim zvýší pracovní kvalifikaci a může jim to zlepšit vyhlídky, přibližuje Balcar.
Bohatí spotřebitelé by měli mimo jiné přestat tlačit na nízkou cenu produktů, které se ve třetích zemích vyrábějí.
Čtěte také
„Ta naše snaha koupit si něco za každou cenu v akci, to nejlevnější, vede k tomu, že se zvyšují nároky na cenu u výrobců. Pokud budeme kupovat kvalitnější věci za více peněz, budeme tím tlačit na korporace i vlády, aby děti nechodily do práce, protože tamní rodiny budou mít obecně víc peněz. Chtít to nejlevnější řešení teď neznamená nic jiného než tlak na dětskou práci,“ tvrdí Balcar.
Co dalšího mohou evropští spotřebitelé udělat pro děti ve třetích zemí? Jak důležité je, aby se do humanitárních projektů iniciovaných Západem zapojili místní lidé? Poslechněte si celou debatu Vertikály, moderuje Eva Hůlková.
Související
-
Environmentalista Tadeáš Žďárský: Vize nerůstu. Růst totiž znamená, že planeta je na pokraji kolapsu
Komunismus ani zelený kapitalismus nás z krize nedostanou. Nastal čas dostat ze sebe to nejlepší, co jsme se jako civilizace naučili, a přejít na nerůstovou ekonomiku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka