Demograf: Nejsme teď schopní říct, jestli méně dětí a lidí nebude spíš dobře, až se změní trh práce

1. červen 2021

„Nevíme, co je populační optimum, ani co tím bude v budoucnu,“ hodnotí demograf Tomáš Kučera pokles porodnosti a stárnutí populace. „Mluví se o demografické krizi, ale to není jen o počtu obyvatel, nýbrž i o jejich struktuře. My zkrátka nejsme schopni říct, jestli méně lidí v produktivním věku bude úplně špatně, nebo částečně dobře – a jak moc. Protože tu jsou trendy automatizace, ubyde práce. A třeba to, co dnes hodnotíme jako negativum, budeme za dvacet třicet let chválit.“

S nejistotou a nemožností soudit budoucnost souhlasí i socioložka Lucie Vidovićová z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity:

Čtěte také

„Vůbec to nelze hodnotit v etických konotacích a znaménkách, protože skutečný obsah demografickým číslům dodávají právě lidé. Nejde přece o pouhé počty dětí vůči osobám v produktivní populaci,“ upozorňuje a dodává:

„Už jenom proto, že jako produktivní věk se stále bere období od patnácti do pětašedesáti let, přestože dnes dlouho studujeme a déle zůstáváme v práci. Profesor Ivo Možný říkal, že společnost si vždy nějak poradí. Nemůžeme předvídat ani hodnotit vývoj, dokud to neprožijeme.“

Panika z demografie

Demograf Kučera z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vypočítává, že výrazný vzestup podílu obyvatel nad pětašedesát let se čeká koncem třicátých let.

Čtěte také

„Až nám přes tu hranici přejdou ty takzvané husákovy děti. Tam se zvýší dynamika stárnutí. Dnes je to jinak: přechází nám přes tu hranici stále ještě početné generace z padesátých let, pak bude asi deset dvanáct let útlum a pak teprve bude nárůst,“ shrnuje.

„Já tomu říkám panika z demografie,“ reaguje Vidovićová na často zmiňované obavy, že takové proměny demografie v Česku povedou ke zhroucení důchodového systému.

„Zneužívají se hodnotově neutrální fakta k tomu, aby se vytvořila politická agenda. Pokud to mezinárodně srovnáme, tak ty největší očekávané počty osob v seniorské kategorii jsou něco, čím si prošlo Japonsko v roce 2018, a to nikoli v kategorii 65+, ale 80+. My se budeme moci inspirovat v zahraničí.“

Nevíme, jestli budeme potřebovat tolik lidí, aby se postarali o seniory. Ani nevíme, jestli senioři v roce 2050 budou potřebovat péči.
Lucie Vidovićová

„A navíc nevíme, jaká bude společnost, jak bude vypadat trh práce a práce obecně kolem roku 2050. My nevíme, jestli budeme vůbec potřebovat tolik lidí v produktivním věku, aby se postarali o seniory. Ani nevíme, jestli senioři v roce 2050 budou potřebovat takovou péči jako dnes. My předjímáme budoucnost z dnešních zkušeností, ale to je velmi krátkozraké,“ varuje socioložka.

Čtěte také

Podle Vidovićové nejspíš nebude řešením ani migrace, jak čas od času zaznívá. „Když vezmeme děti a mladé lidi z jiné části světa, tak jsme ubrali kapitál zemi původu. Nefunguje to tak, jak jsme si dříve představovali,“ dodává.

Proč je chyba, že politici nenaslouchají demografům a sociologům? Proč by měli brát v potaz nejen vývoj v Evropě, ale i český region od regionu? Ptá se Eva Hůlková.

Poslechněte si nejen debatu. Vertikála totiž představí nového synodního seniora Českobratrské církve evangelické.

Papež František chce novými pravidly pro biskupskou synodu více zapojit laiky. Podíváme se, jak moderní technologie pomáhají umění. V Holandsku digitalizovali Rembrandtovu Noční hlídku a na Slovenku zas rentgenují sochy z Levoče. Provází Naděžda Hávová.

autoři: Naděžda Hávová , Eva Hůlková
Spustit audio

Související