Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček
Pedagog Jan Kubíček učí zážitkovou metodou gymnazisty, jak se dobře orientovat v médiích, jak rozpoznat fake news a na co si dávat pozor na sociálních sítích.
Podle výzkumu Člověka v tísni není výjimečné, že středoškoláci považují Parlamentní listy za veřejnoprávní médium. „Snažím se jim dávat obecnější návod: viděl jsi tu zprávu ještě někde jinde? Můžeš to srovnat s jiným zavedeným médiem?“ popisuje svoje metody vzdělávání Kubíček.
Čtěte také
Kubíček vysvětluje, proč se učitelé často bojí učit mediální výchovu: „V první řadě je to neochota vedení školy. Učitel sám si třeba není jist, jak mediálně vzdělávat, nevěří si. A může to být i tlak rodičů, kteří mediální výchově ve škole nevěří, protože mají nějaký světonázor a obávají se, že by ho škola mohla nějak nabourat. Proto tomu nerad říkám výchova, protože nechceme někoho převychovat.“
Jako problém vidí, když konspirační weby sledují rodiče a ovlivňují tak vnímání světa svých dětí. Podle zkušenosti Kubíčka je pak zbytečné přesvědčovat studenta o tom, že je přijímatelem konspiračních zpráv. Studentova „víra“ v pravdivost informací, kterou má z domu, se nedá vyvrátit.
Co všechno obsahuje mediální výchova? Jak učitelé postupují? Proč je to důležité? Poslechněte si celé Hovory.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
