Rodiče mediální výchově nevěří, protože by mohla nabourat jejich světonázor, říká pedagog Kubíček

Podle výzkumu Člověka v tísni není výjimečné, že středoškoláci považují Parlamentní listy za veřejnoprávní médium. „Snažím se jim dávat obecnější návod: viděl jsi tu zprávu ještě někde jinde? Můžeš to srovnat s jiným zavedeným médiem?“ popisuje svoje metody vzdělávání Kubíček.

Čtěte také

Jak se vyznat ve světě médií? Nejen to radí Plus studentům na mediální debatě

Kubíček vysvětluje, proč se učitelé často bojí učit mediální výchovu: „V první řadě je to neochota vedení školy. Učitel sám si třeba není jist, jak mediálně vzdělávat, nevěří si. A může to být i tlak rodičů, kteří mediální výchově ve škole nevěří, protože mají nějaký světonázor a obávají se, že by ho škola mohla nějak nabourat. Proto tomu nerad říkám výchova, protože nechceme někoho převychovat.“

Jako problém vidí, když konspirační weby sledují rodiče a ovlivňují tak vnímání světa svých dětí. Podle zkušenosti Kubíčka je pak zbytečné přesvědčovat studenta o tom, že je přijímatelem konspiračních zpráv. Studentova „víra“ v pravdivost informací, kterou má z domu, se nedá vyvrátit.

Co všechno obsahuje mediální výchova? Jak učitelé postupují? Proč je to důležité? Poslechněte si celé Hovory.