Nebýt klimatické změny, extrémní deště by byly míň časté i slabší, píše se v nové zprávě WWE

Dva dny červencových intenzivních dešťů způsobily na západě Evropy nebývalé povodně, při kterých zemřelo nejméně 220 lidí. V oblasti kolem řek Ahr a Erft spadlo za den více než 90 milimetrů srážek, což kvůli souběhu specifických podmínek v krajině vedlo k ničivým záplavám.

Čtěte také

Velké povodně budou asi častější, z pětisetleté vody může být padesátiletá, obává se meteorolog Dvořák

Mezinárodní tým bezmála 40 badatelů z uskupení WWE zkoumal jejich souvislost s klimatickou změnou a několik týdnů po události zveřejnili své závěry, které ještě čeká odborná recenze.

Vědci prošli dostupná data z měření a klimatických modelů s využitím statistických metod. V rámci atribuční analýzy jim vyšlo, že pravděpodobnost výskytu jedno až dvoudenního extrémního deště je kvůli změně klimatu až devět krát vyšší. To je ovšem horní mez.

Studie stanovuje rozsah 1,2 až 9krát vyšší pravděpodobnost v závislosti na použitých klimatických modelech, které porovnávají dnešní stav se simulací světa bez lidmi podnícené změny klimatu.

Jak uvedl první autor studie a šéf regionálního klimatického úřadu v Postupimi Frank Kreinenkamp, badatelé mají přesná data z pozorování pouze za posledních 70 let, ale využívají různé modely včetně těch regionálních, které dokáží simulovat vývoj v průběhu stovek let.

„Problém je, že nemůžeme upřednostnit jeden model před ostatními. Nemůžeme tak určit nějakou střední hodnotu. Poskytujeme pouze konzervativní rozsah pravděpodobností,“ uvedl Frank Kreienkamp z Německé meteorologické služby (DWD) a upozornil, že změna klimatu ovlivňuje i intenzitu extrémních dešťů na západě Evropy.

Intenzita dešťů poroste

„Klimatická změna zvyšuje pravděpodobnost takových událostí ale také jejich intenzitu, v tomto případě o 3 až 19 procent. Oba tyto aspekty se přitom týkají jednodenních a dvoudenních dešťů. Pokud se podíváte na klima, kde bude teplota vyšší o více než dva stupně v porovnání s preindustriální dobou, což znamená o 0,8 stupně tepleji než dnes, tam počítáme, že intenzita v případě těchto událostí vroste o 0,8 až 6 procent.“

Čtěte také

Pavel Polák: Německou předvolební kampaní zamíchaly ničivé povodně na západě země

Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR oceňuje rychlé vydání vědecké zprávy a očekává, že ještě může dojít ke zpřesnění některých údajů.

„Ukazuje to míru našeho současného poznání. Všechny modely říkají, že se pravděpodobnost zvýší. Ale některé říkají, že významně, tedy o desítky procent a jiné mimořádně, což znamená skokově. To je dáno formulací klimatických modelů. Ta studie ještě neprošla recenzním řízení a bude se na ní dál pracovat, takže se asi ještě dočkáme podrobnějších údajů. Ale důležité je, že vyšla takto brzo po té události a nabízí objektivní kvantitativní pohled, který je docela komplexní.“

Teplejší atmosféra přináší extrémy

Častější extrémní projevy počasí souvisejí s oteplováním atmosféry. Skleníkové plyny vypouštěné ve velkém lidmi, zejména při spalování fosilních paliv jako jsou uhlí nebo ropa, se kumulují v atmosféře, což podněcuje nárůst globální teploty.

Čtěte také

Ondřej Vaculík: Sucha, tornáda, povodně. Omezí někdo naši svobodu to snášet?

Teplejší atmosféra pak pojme víc vodní páry z vodních ploch i z půdy, která se pak uvolňuje ve formě srážek: „Když zahřejete atmosféru, tak může zadržovat víc vody. Nárůst teploty o jeden stupeň znamená zvýšení její kapacity zadržovat vodu o 7 procent. Změna klimatu ovšem také mění cirkulaci v atmosféře,“ vysvětlil Kreinenkamp novinářům během představení studie, která se týká extrémních srážek v západoevropském regionu.

Podle Miroslava Trnky z Czech Globe ale představuje varovnou zprávu i pro Česko:

„Základní logika v klimatických modelech je úplně stejná. Oteplení ve střední Evropě stejně zvyšuje schopnost atmosféry pojímat vodní páru. Je otázka, jestli se sem ta vodní pára dostane. Přeci jen to máme k moři dál než Severní Porýní-Vestfálsko. Na druhou stranu ty povodně z let 1997 a 2002 ukázaly, že k takovým událostem u nás docházelo. Střední Evropa zažila povodně a nepochybně je zažije. Budoucí klima, kvůli vyšší teplotě a změně dalších faktorů, může přivodit jiný typ průběhu povodní a dalších extrémních událostí než v minulosti. A ty událostí, které budou probíhat podle stejného mechanismu, můžou výrazně překonat minulé rekordy.“ 

Varování? 

Trnka zároveň připomíná, že u vzniku povodní záleží na víc faktorech: „Nesmíme zapomenout na to, že se bavíme se o extrémních událostech. Ty mají vždycky několik faktorů, které se musí sejít dohromady.“

Čtěte také

Extrémní teploty zasáhly celý Balkán, což je něco mimořádného. Změna klimatu nabírá na obrátkách, varuje odborník na počasí

„V tomto případě se to, bohužel pro obyvatele postižených oblastí, potkalo nad územím v místě, které z pohledu odtokových poměrů vytváří potenciál pro takto nebezpečné povodí. Pro nás ve střední Evropě je to svým způsobem varování, protože podle některých studiích, která nedávno hodnotily trendy v povodích, máme blíž k Evropě severozápadní, tedy té postižené, spíše než oblastem jako je Středomoří, kde těchto událostí ubývá, protože tam je větší sucho,“ uzavírá Trnka.

Zpráva vědců v samém závěru také upozorňuje, že červencové extrémní deště a povodně zachytily předpovědi a úřady i média vydaly příslušná varování. Ale doporučují další výzkum, který by vedl k zlepšení různých nástrojů, tak aby se snížily dopady podobných extrémních záplav, jejichž výskyt zřejmě bude častější. 

Dnešní extrémní projevy počasí jsou výsledkem globálního oteplení o 1,2 stupně, ke kterému už došlo. Pokračující růst teploty bude podle vědců znamenat i větší pravděpodobnost i intenzitu extrémních projevů. Zrychlování tohoto začarovaného kruhu může zastavit pouze radikální omezení celosvětových emisí skleníkových plynů. S projevy, které už plyny nakumulované v atmosféře podnítily, se ovšem budeme nadále potýkat a je třeba se na ně připravit.

Celý příspěvek Štěpána Sedláčka najdete v audiu.