Pavel Polák: Německou předvolební kampaní zamíchaly ničivé povodně na západě země
Je skoro až s podivem, jak rychle se na vedlejší koleji ocitla pandemie koronaviru, která veřejnému, stejně jako politickému životu v Německu udávala rytmus posledního půldruhého roku. Ale tak to už s přírodními katastrofami bývá. Jsou koncentrované, škody okamžitě viditelné a potřeba jednat tomu úměrně vysoká.
Armin Laschet, kterého konzervativní duo CDU/CSU vyslalo do zářijového boje o kancléřský úřad, ujišťoval veřejnost hned po povodních, že tuto přírodní katastrofu nezneužije pro svou politickou kampaň. Voda poničila obce a města v okolí Kolína nad Rýnem a Bonnu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, jejímž premiérem Laschet je.
Pokud politik tvrdí, že nebude instrumentalizovat takovéto výjimečné situace, věřit se tomu příliš nedá. Lidé v postižených regionech očekávají, že se o ně stát postará, že v tom nejsou sami a že jim volení zástupci dokážou pomoct.
Nevhodné chování
Čtěte také
Přívalové záplavy v Hamburku v roce 1962 vynesly vzhůru talentovaného politika Helmuta Schmidta, pozdějšího kancléře, který se osvědčil i jako schopný krizový manažer. To se zatím o Arminu Laschetovi říct nedá. Laschetovo pochechtávání jakémusi vtipu v kroužku svých spolupracovníků za zády prezidenta Steinmeiera, který v jednom ze zasažených regionů pronášel projev, zachytily kamery i fotoaparáty. Ačkoli se Laschet za toto své faux pas mnohokrát omluvil, rozhořčenou veřejnost tím neuklidnil.
Možná skutečně drží slovo. Ze záplav v Německu opravdu žádné plusové politické body vytřískat nehodlá. Naopak je ztrácí.
Zelená naděje
Čtěte také
Annalena Baerbocková, která vede Zelené do parlamentních voleb a která na jaře vystřelila v průzkumech vzhůru jako vesmírná raketa, klesla během léta v porovnání s očekáváními na poměrně nízkou letovou hladinu. Baerbocková zaškobrtla hned dvakrát.
Nejprve přiznala, že finančnímu oddělení Bundestagu neuvedla všechny své příjmy, a pak se v její před volbami vydané knize s názvem „Nyní“ objevily pasáže zavánějící opisováním. Po záplavách v Severním Porýní-Vestfálsku a Porýní-Falci hledá Baerbocková jakékoli stéblo, s jehož pomocí by se mohla z nízkých preferencí vytáhnout výše. Zelení proto přicházejí s návrhem zřídit nové ministerstvo – Ministerstvo na ochranu klimatu.
Klidný ministr
A pak je tu sociální demokrat Olaf Scholz, kandidát politické strany, která už více než deset let skomírá. Scholz coby spolkový ministr financí sedí na státní pokladně, jeho role po ničivých záplavách není zanedbatelná. Slibuje okamžitou pomoc, kterou vláda už schválila.
Ani Olaf Scholz není žádný charismatický vůdce. Pokud se rozvášní, není to patrné. Jeho politické projevy jsou klidné, mírné a leckdo by řekl i nudné. Ale možná je to právě ten klid, který se Němcům líbí. A také to, že se Scholzovi žádné faux pas nebo skandálek na paty nelepí.
Podle aktuálního průzkumu agentury Civey by si Němci za kancléře nejvíce přáli právě Olafa Scholze – to je v tomto velmi poklidném předvolebním boji velké překvapení. Dvacet pět procent respondentů by ho chtělo mít v budově kancléřství. Annalenu Baerbockovou dvacet jedna procent a Armina Lascheta pouhých sedmnáct.
Pro nejsilnější politickou stranu CDU, za kterou Laschet kandiduje, to je velmi studená sprcha. Do voleb zbývá už jen sedm týdnů.
Autor je zpravodaj Deníku N v Německu
Související
-
Pavel Polák: Německo před volbami si na show v americkém stylu nepotrpí
Postupné loučení s kancléřkou Angelou Merkelovou, její odcházení a konec jedné dlouhé éry, působí na německou veřejnost silněji než volební týmy polických stran.
-
Pavel Polák: Pět měsíců před parlamentními volbami si v Německu skvěle stojí Zelení
Volební průzkumy není radno přeceňovat. Své o tom ví i Martin Schulz, který před čtyřmi lety vedl sociální demokraty z SPD jako jejich lídr do boje o kancléřský úřad.
-
Armin Laschet povede německou vládní unii CDU/CSU do parlamentních voleb, píše Deutsche Welle
Šéf CDU Armin Laschet poděkoval svému konkurentovi na post volebního lídra Markusu Söderovi, který uznal jeho nominaci a přenechal mu tak kandidaturu na budoucího kancléře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
