Extrémní teploty zasáhly celý Balkán, což je něco mimořádného. Změna klimatu nabírá na obrátkách, varuje odborník na počasí
Rozsáhlé požáry v Řecku za devět dní zcela zničily na 300 budov a 85 tisíc hektarů půdy. Situace je ale v tuto chvíli pod kontrolou, tvrdí český velvyslanec Jakub Karfík. „Neznamená to sice, že by byly požáry uhašeny, ale jejich rozsah už není takový,“ upřesňuje a připomíná, že v boji s plameny přiložili ruku k dílu i čeští požárníci.
„Čeští hasiči působí v centru Peloponésu v oblasti Arkádie, což je hornatá a velmi zalesněná rozsáhlá oblast. Češi tam byli společně s Francouzi jako první, dostali se na čelo zásahu. V uplynulých dnech se snažili nejen zabránit dalšímu postupu ohně, ale především chránit vesnice, domy a lidi,“ popisuje.
Zásah to byl velmi ceněný, a to jak Řeky na místě, tak řeckými úřady.
Jakub Karfík
Zásah to byl mimořádně obtížný a mimořádně významný, hodnotí práci hasičů velvyslanec. „Byl také velmi ceněný jak Řeky na místě, tak řeckými úřady.“
Není důvod rušit dovolenou
Pokud mají tuzemští turisté obavy, zda se vydat na dovolenou do Řecka, není důvod cestu rušit, tvrdí Karfík. „Přímé ohrožení turistů tam v této chvíli není. To, co by měli udělat, je informovat se o situaci na místě a především dodržovat pravidla, která s nebezpečím požáru souvisejí,“ radí.
Čtěte také
Extrémní výkyvy počasí, kterých jsme v letošním roce svědky – vlny veder a požáry v kombinaci se záplavami, ukazují na změnu klimatu, domnívá se odborník na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Michal Žák.
„V případě vlny extrémních veder se opravdu dá mluvit o tom, že je zřejmá přímá souvislost se změnou klimatu a činností člověka. Dopady našeho počínání mají konkrétní projevy v podobě stále se prohlubujících a zesilujících vln horka.“
Svědčí to o tom, že změna klimatu nabírá na obrátkách.
Michal Žák
Aktuální extrémy jsou podle něj důsledkem neobvyklé polohy tlakových útvarů a proudění vzduchu, ke kterému v minulých týdnech došlo v oblasti jižní a jihovýchodní Evropy.
Nad Balkánem a Tureckem se udržovala poměrně dlouho mohutná tlaková výše vyplněná horkým vzduchem, která byla doprovázena přílivem dalšího horkého vzduchu ze severní Afriky.
Jana Karasová, redaktorka, Český rozhlas
Jakub Karfík, velvyslanec v Řecku
Michal Žák, odborník na počasí z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Českého hydrometeorologického ústavu, moderátor předpovědi počasí na České televizi
Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří České republiky
„Vlna veder zasáhla v podstatě celý Balkánský poloostrov, nejvíc Turecko a Řecko a teď se přesouvá na západ Středomoří do Španělska, Portugalska a okolí.“
Výkyvy se čas od času v určitých oblastech vyskytují. To, že extrémní teploty zasáhnou tak velkou plochu je ale opravdu něco mimořádného, varuje meteorolog.
„Svědčí to o tom, že změna klimatu nabírá na obrátkách. Její projevy jsou stále výraznější a roste frekvence dřív výjimečných jevů,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
Související
-
Thomas Kulidakis: Ničivé požáry v Evropě a změna klimatu
Změna klimatu je hmatatelná, větší sucho v části starého kontinentu, stejně tak jako větší srážky v jiných částech jsou stále častější. To je nepopiratelné.
-
Arktidu můžou kvůli změně klimatu trápit přibývající „zombie požáry“. Oheň přezimuje pod sněhem
„Zombie požáry“ bývají pozůstatkem po extrémně horkém létě, kdy oheň proniká hluboko do půdy. Tvoří malou část arktických požárů, v budoucnu ale můžou být častější.
-
Byli jsme zvyklí touhle dobou na horách lyžovat, ne se bát lesních požárů, říká rakouský vědec Vacik
Rakouský badatel Harald Vacik založil internetovou databázi lesních požárů. Teď zkoumá, jak středoevropské lesy adaptovat na změnu klimatu, která způsobuje extrémní sucha.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.